Ilija Trojanow: Moc a vzdor. Přel. Radka Denemarková, Akropolis, Praha, 2018, 448 s.
Podpoříte provoz našich stránek.
Společnost po pádu režimu udělala příliš snadno příliš tlustou čáru za minulostí. Samozřejmě, nechtěla se mstít a tím se dostat na úroveň někdejších tyranů. Jenže se zachovala až příliš sametově, alespoň podle Trojanowa.
Albena vykouzlila fantastickou oslavu. Nejdřív vyhrožovala, ještě jsme spolu, miláčku, neskončili, nemysli, že ti to jen tak projde, ještě si to vyřídíme, nejradši bych se na to vykašlala, ale už jsme rozeslali pozvánky, byla by to i moje ostuda, a tak dále, a tak dále. Organizační talent má mimořádný, to se musí nechat, ví, co se sluší a patří.
Zásadní dílo německého spisovatele Iliji Trojanowa si klade za cíl literárně se vypořádat s poválečnou bulharskou historií, která má dodnes – jako bychom to neznali – skříně plné kostlivců. Příběh o totalitě, moci, odporu a příliš snadném zapomínání ale funguje mnohem univerzálněji.
