Svět Gunzigových povídek, vyšinutý, ireálný, plovoucí mimo konkrétní čas a prostor, je vcelku důvěrně známý. V něčem navazuje na poetiku absurdity a antiutopie, v něčem se potkává s "novou krutostí" zejména filmu a výtvarného umění 90. let.
Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět
Thomas Gunzig: Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Přel. Petr Himmel. Dauphin, Praha, 2000, 152 s.
