Najednou vše přestalo být kontrolováno. Vládě nezbývalo nic jiného než připustit, že na ulicích panuje občanská válka, jen namísto kulometů se v ní válčí chronomaty. A tato válka nebere konce, protože nepřekonatelná touha po čase se přiživuje na pomíjivosti času, a nikdo se nikdy sám od sebe nenabaží trváním mládí, nikdo se dobrovolně nezřekne přání zastavit svůj biologický věk v bodě největšího rozkvětu. Vláda nedokázala tuto válku zvládnout. A tak na ní začala vydělávat.
Chronos
Taras Antypovyč: Chronos, A-ba-ba-ha-la-ma-ha, Kyjiv, 2011, 200 s.
