Děda slíbil, že u mě bude sedět, dokud neusnu. Asi jsem si na chvíli zdříml, protože když jsem otevřel oči, děda u mě už nebyl. Nejdřív jsem se lekl, že i on mě opustil. Ale pak jsem zaslechl nějaké hlasy a uklidnil se. Byl jsem zvědavý, o čem děda s babičkou mluví. Tiše jsem pootevřel dveře do kuchyně – nikde nikdo. Bavili se na verandě.
Bdžolynyj Boh i Bdžoleňatko
Vasyl Slapčuk: Bdžolynyj Boh i Bdžoleňatko (Včelí Bůh a Včelátko). Ilustrace Ljudmyla Panteljejeva, nakl. Volynska oblasna drukarňa, Luck, 2009, 308 s.