Toník a jeskyně snů

Nad knihami Toník a jeskyně snů Magdaleny Platzové a Kiko a tajemství papírového motýla Markéty Pilátové, které v loňském roce vydalo nakladatelství Meander, lze myslím rozvíjet celou řadu otázek týkajících se obecnějšího přemítání nad literaturou věnovanou dětem, nad jejím obrazem společnosti a postavení dítěte v ní.

Autorka využívá v tvorbě pro děti oblíbeného motivu cesty do neznáma a současně „cesty tam a zase zpátky“ z našeho světa do světa fantazijního. Staví svůj příběh na exotičnosti dosud nepoznaného prostoru, který vyjevuje dítěti své tajemství.