Od okamžiku, kdy jsme nasedli do chevroletu, opakuje desetiletý Thomas jako pokaždé: „Kam jedeme, tati?“ Nejdřív odpovídám: „Jedeme domů.“ O minutu později stejně bezelstně a bez naléhání opakuje tutéž otázku. Na desáté „Kam jedeme, tati?“ už neodpovím…
Kam jedeme, tati?
Jean-Louis Fournier: Kam jedeme, tati?. Přel. Irena Zbiejczuková, Computer Press, 2010, 112 s.