Do dálky za domem táhla se vlhká, černá jarní pole – ztěžka a studeně, v celé své nahotě, jak bída a smutek obnažené tváře v slzách; truchlivé hroudy syčivě vpíjely špinavé šťávy sněhů a jiné tající moky...
Süppedõ talajon
Margit Kaffka: Süppedõ talajon. Szépirodalmi Könyvkiadó, Budapešť, 1978 (první vydání 1912), 449 s.