„Pojď, budeme žít spolu,“ zašeptal Robert směrem k Rutiným zádům. Rut stála u okna a žasla nad sytým světlem říjnového deštivého dne. Slova se ve vzduchu roztříštila, ležérní a neurčitá, jako by jí nabízel cigaretu. Natáhl pravou ruku dopředu, což mu najednou připadalo jako hloupé gesto, které postrádá význam dobrovolné nabídky.
Rodinný román
Edna Mazia: Rodinný román (Roman Mišpachti). Kešet, Tel Aviv, 2005, 427 s.
