Slovinská spisovatelka a vystudovaná dramaturgyně Jana Bauer (nar. 1975) se literatuře pro děti a mládež věnuje již více než dvacet let. Literární kariéru započala překlady, později se stala nedílnou součástí nejstaršího slovinského literárně-kulturního časopisu Sodobnost, jehož šéfredaktorkou je od roku 2012. Za svou tvorbu získala ve své domovině několik prestižních ocenění a mezi její nejznámější počiny patří založení mezinárodního projektu Naše malá knihovnička, který nejrůznějšími zábavnými aktivitami podporuje čtenářskou kulturu v mateřských i základních školách. V projektu se klade důraz na propagaci kvalitních evropských autorů včetně ilustrátorů a vytváření prostoru k networkingu, čímž členové Naší malé knihovničky brojí proti roztříštěnosti evropského knižního trhu. Autorčina kniha pro děti od tří let Jak obejmout ježka (2021, č. 2023) je její druhý překlad do češtiny, předcházel mu originální pohádkový návod na zaplašení nestvůry žijící pod postelí s názvem Jak vystrašit strašidlo (2020, č. 2023).

V příběhu Jak obejmout ježka vypráví autorka o zprvu bezstarostném ježkovi, kterého se náhle zmocní nepřekonatelná touha po teplém objetí, bez něhož dál nemůže žít. Protože jej kvůli pichlavým bodlinám nechce žádné ze zvířat v lese obejmout, propadá splínu: lehne si na zem s roztaženými tlapkami a kouká do nebe. Medvěd i slon ale hledají jen laciné a nesmyslné výmluvy a nechají malého ježka na holičkách. Slitování najde až upřímný lišák Fíla, který mu jako první řekne o jeho pichlavých bodlinách a pokusí se mu kýžené obejmutí zajistit.

Les plný podivínů

V příběhu autorka otevírá hned několik pro pohádku typických témat, jako jsou síla přátelství, samota, smutek, strach, hrdinství či sláva a zasazuje je do příběhu, který se zdá zprvu předvídatelný a průměrný. Díky ochotě nového kamaráda Fíly se ježek skutečně dočká objetí a složité hledání přinese oběma hrdinům i poučení. Přestože jsou Fílovy nápady v rámci narativu předurčeny k neúspěchu, nedá se jim upřít originalita, ať už se jedná o provokativní cedule vyzývající k objetí nebezpečného zvířete sedícího za plentou, veliký dřevěný stroj na objímání, nebo Fílův nafukovací skafandr, který chrání před popícháním. Autorčiny postavy však z průměru vybočují a nutno říci, že některé působí přinejmenším podivně. Kromě zvláštní promluvy nevrlé želvy příliš nedává smysl postava Fíly, což vlastně vůbec není lišák, ale kluk z nějakého důvodu oblečený do kostýmu lišky. Ani slon se nechová normálně – aby nemusel ježka objímat, rychle začne plácat ušima a vymlouvá se přitom na ptačí nemoc: „Mám nějakou plácavou nemoc. Vidíš, skoro mě to odfouklo. Nejspíš jsem se nakazil od ptáků.“ Pokud patříte mezi fanoušky Alenky v říši divů, může se vám příběh o ježkovi líbit, neboť má k humorné nonsensové literatuře velice blízko.

Straka jako od Bosche

Styl ilustrací slovinského výtvarníka Petera Škerela (nar. 1973) jde ruku v ruce s autorčinou částečně nonsensovou pohádkou a vyobrazená zvířata mohou svým netradičním vzezřením leckoho zaskočit. Medvěd připomíná obrovského neforemného hrbáče, slon vypadá děsivěji než strašidelné slonisko v nočních můrách Medvídka Pů a obrovití ptáci pozorující z dřevěného domečku disproporční hrnek kávy zase připomínají obrazy Hieronyma Bosche. Ilustrátor volí mdlejší tón barev, nevýrazné kontury a hlavní hrdinové mají vesměs neměnné výrazy. Kresby Fílových vynálezů a protáhlých stromů trčících do výše by mohly nejmenším čtenářům i nahnat strach. Škerel nicméně prokázal svůj ilustrátorský talent již v desítkách knih, a právem tak patří mezi oceňované ilustrátory. Ve své tvorbě rád experimentuje a používá různé výtvarné techniky. Kniha Jak obejmout ježka získala v roce 2022 slovinskou cenu Kristiny Brenkové za nejlepší obrazovou publikaci a porota vyzdvihla především dokonalou souhru její verbální a umělecké stránky.

Hnacím motorem příběhu je ježkova touha a cesta k jejímu naplnění. Když v závěru zachrání topícího se Fílu, a svým hrdinským činem si tak získá přízeň všech obyvatel lesa, kteří najednou stojí frontu na jeho objetí, zjišťuje, že všeho moc škodí, a náhle už o objetí nestojí: „Obejmutí jsou vrtošivá, nemůžu s nimi jen tak plýtvat.“ Naplnění mu totiž dokáže zajistit jen objetí od opravdového přítele, kterého naštěstí našel ve Fílovi. Ačkoliv kniha může působit místy bizarně, dětem se netradiční vypravování s nesmyslnými prvky většinou líbí. Povedený a užitečný nápad představuje v knize tematizování lhostejnosti jako záporné vlastnosti (straka čeká návštěvu sojky a ježek truchlící před jejím domem jí jen překáží, aniž by u ní vzbudil soucit) a ježkovy jinakosti, které se po přečtení vyplatí s dětmi více rozebrat.