Známý druhý dodatek americké ústavy z konce 18. století říká: „Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno.“ Tehdy, krátce po vyhlášení nezávislosti, měl svoje opodstatnění, ale dnes nese stále trpčí plody: v USA je v současnosti více zbraní než obyvatel. A loňský průměr masových střeleb údajně čítal dvě denně. Samotní Američané se přitom v pohledu na tento bolestný problém neshodnou: jedni volají po silnější regulaci držení zbraní, další se tohoto obecného práva urputně zastávají a tvrdí: „Nezabíjí puška, ale člověk, který mačká spoušť.“ Reportér a zahraniční zpravodaj České televize David Miřejovský se pokouší tyto rozpory popsat v knize Amerika na mušce.

Bůh, Trump a zlatí retrívři

Zmiňuje politický rozměr věci (včetně role politiků typu Donalda Trumpa, kteří povzbuzují agresivitu a nenávist), ale současně se snaží na výpovědích a příbězích lidí z celého pestrého spektra americké společnosti ukázat, jaké nálady kolem střelných zbraní tamní diskusi formují. A jak se odlišné komunity vyrovnávají s prožitými hrůzami. 

Na místa tragédií, z nichž přináší reportáže, se dostává pochopitelně až po vražedném činu: může tedy vylíčit, v čem pozůstalí a přeživší nacházejí útěchu (například v mazlení s vycvičenými zlatými retrívry, jejichž chovatelé do daných lokalit vyrážejí), případně jak se mnozí z nich intenzivně obracejí k náboženským hodnotám.

Současně ale popisuje i obecnější příčiny, které k tomu všemu vedou – specifickou zbraňovou kulturu v USA, v níž jsou pro mnohé Američany zbraně nejen manifestací politického přesvědčení, ale svým způsobem i módním doplňkem. Z pohledu Středoevropana je s nimi však zacházeno až příliš ledabyle a lehkovážně. Podstatným tématem je pro Miřejovského tamní názorová polarizace. Jestli se mu dříve jako novináři na USA něco líbilo, byla to schopnost artikulovat své názory. Což se ale radikálně mění: když se snažil natáčet rozhovory k politickým tématům v roce 2022, několikrát se dočkal odmítnutí: „Někteří Američané najednou nebyli ochotní se o politice veřejně bavit a sdělovat své názory.“ (Na podobný přístup prý byl předtím zvyklý z Ruska a podobných zemí.) Stále obtížněji jsou schopni bavit se s názorovými oponenty, ale o to častěji se ke slovu dostává „zbraň“.

Zbraň stále při ruce

I mnozí tamní občané přiznávají, že se Američané ke zbraním a k násilí upínají stále více a stále nezdravěji. Lidé pak častěji řeší běžné konflikty se zbraní v ruce. I příslušníci bezpečnostních složek používají násilné chvaty i v případech, které by před deseti lety řešili jen verbálně. Svůj podíl na tom má nejen výše zmiňovaná názorová polarizace, ale podle autora i některé zbrojařské firmy. Jedna zbrojovka prý svoji zbraň záměrně propagovala v násilných počítačových hrách pro rizikové mladé muže. Při podpoře prodeje údajně navíc využívala jazyk plný superlativů, který měl za cíl přitáhnout pozornost nevyrovnaných mladíků. Nemalé množství psychicky ne zcela stabilních lidí pak po amerických ulicích chodí i proto, že mnoho veřejných psychiatrických klinik bylo zrušeno.

Následkem toho všeho se masové střelby šíří a v současnosti už k nim dochází zdaleka ne jen v chudších čtvrtích, ale všude. A přestože tamní školy přijímají řadu bezpečnostních opatření typu zákazu vnášení vidliček nebo kružítek, nepomáhá to. I někteří republikánští politici už sice připouštějí nutnost zásadní změny amerických zákonů, ale výsledky takových snah jsou zatím nejisté.

Kniha není v českém prostředí nijak mimořádně objevná, velmi podobně referuje o vztahu Američanů a zbraní například reportérka Deníku N Jana Ciglerová. Jistě by bylo možné představit si i publikaci, která by daný problém vylíčila i v hlubších a širších souvislostech, zvláště těch sociologických. Sebevražedný pražský útok z 21. prosince 2023 ale bohužel dodal Americe na mušce na nečekané aktuálnosti: je potřebné se jejími podněty vážně zabývat, aby u nás tento trend nedoznal stejného děsivého rozšíření jako ve Spojených státech. Nemáme sice tak starobylý ústavní dodatek jako Američané, ale zato jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní v EU.