Na podzim jsme se v podcastu Co čtou teenageři, a ne jejich rodiče zabývali problematikou čtenářství dětí a dospívajících. Protože nejde o ryze české téma, zkusme se v této souvislosti podívat i za hranice, například do Francie. Podle rozsáhlého a pravidelně opakovaného šetření agentury Ipsos, z něhož vycházejí dokumenty zveřejněné CNL (Centre national du livre, státní instituce pro podporu knižního průmyslu a čtenářství, podléhá ministerstvu kultury), se v roce 2022 považovalo 86 % Francouzů za „čtenáře“ a v průměru přečetli 22 knih za rok. U zmíněné věkové kategorie od 11 let ale zájem o knihy klesá a propad ve věku 15 až 24 let je ještě citelnější: v této skupině dokonce jedna pětina respondentů uvedla, že nečtou vůbec. Od 25 let výše se pak situace zlepšuje, alespoň podle uvedeného výzkumu. 

Oproti tomu počty prodaných knih a také e-knih meziročně narůstají. Tento úspěch se sice týká především produkce knih pro děti, zasahuje ovšem i oblast literatury pro teenagery. V nabídce se objevují témata, která je zajímají, a do popředí se dostává tzv. transmediální narace – jeden příběh je zpracován v různých podobách a nabízen na různých nosičích. Největší změnu mezi oblíbenými žánry zaznamenali výzkumníci u komiksu, což se ale netýká jen dětí. Zájem o toto médium mají všechny generace. 

Sporné výklady výzkumů

Na pokles zájmu o četbu si ovšem (dospělí) badatelé a odborníci z literárního provozu stěžují už od přes sedmdesát let, zmiňuje ve svém blogu sociolog Claude Poissenot a odvolává se na studii z roku 1989 Discours sur la lecture, později vydanou v aktualizované verzi. Poissenot ukazuje, jak jsou zavádějící informace prezentací výzkumů pro veřejnost, které média následně ještě zestruční a vypíchnou ty nejkřiklavější body, jenže bez souvislostí. Přitom z dlouhodobějšího pohledu se v komentované kategorii v období 2019 až 2023 čtenářství v podstatě udržuje na stále stejných hodnotách, kolem 80 %. Z toho samosebou vyplývá i to, že 20 % dětí nečte – ale není lepší se opřít o tu optimističtější část sdělení? Podobně mezi lety 2008 a 2018 klesl počet těch, kdo ve věku 15 až 24 let přečetli alespoň jednu knihu za rok, a to o 13 % – avšak ve skupině těch, kdo se považují za náruživé čtenáře, k žádné změně nedošlo. 

Podobně Carine Roucan z francouzské Univerzity Le Havre upozorňuje na to, že pokud nebudeme oddělovat četbu tištěných knih a čtení z obrazovek počítače, mobilu, tabletu nebo čtečky, údaje o čtenářství se změní (k lepšímu). Dosavadní analýzy nicméně čas strávený „čtením“ (myšleno z „papíru“) a „u obrazovky“ oddělují. Podle uvedeného šetření agentury Ipsos mladí lidé ve věku 7 až 19 let strávili četbou v průměru týdně 3 h 14 min (denně 28 minut), ovšem u obrazovky byli denně 3 h 50 min, z toho na internetu 2 h 50 min. Důležité slovo mají také sociální sítě: nezanedbatelný prostor pro sdílení čtenářských radostí a rad a také propagačních informací nabízejí Youtube, Instagram a TikTok. Je ale těžké odhadnout, jaký podíl v rámci běžné aktivity jednotlivých uživatelů zaujímá literatura. 

Mít svůj svět

Oba zmínění odborníci zdůrazňují, že velmi významným kanálem jsou pro mladší čtenáře platformy jako Wattpad (lokalizace v češtině) nebo Webtoon. Respondenti různých výzkumných šetření je do svých „hlášení“ často ale nezahrnují, a to z jednoduchých důvodů: protože je to v tu chvíli nenapadne a protože se na ně dotazník konkrétně neptal. Jde přitom o rozsáhlý zdroj textů, ideálně propojený s chováním a nároky mladších generací. Ty může lákat jak ekologický aspekt projektů, tak skutečnost, že se jedná o bezplatné aplikace s širokou nabídkou a možností personalizace obsahu. Jakkoli je jisté, že kvantita zastiňuje kvalitu, každý si tu najde to, co je mu blízké. Atraktivita různých fanfikčních platforem či jmenovitě Wattpadu a Webtoonu spočívá i v jejich propojení s dotykovými obrazovkami – u čteného textu je možné podle vlastní volby měnit způsob zobrazení, přizpůsobit si písmo, grafickou úpravu, pozadí. Claude Poissenot uvádí, že platforma Webtoon má dva miliony návštěvníků měsíčně, podobně rekordní počet přístupů odhaduje i v případě Wattpadu.

Tyto nové platformy přetvářejí čtenářské návyky, a proto znepokojují knižní průmysl. Zavedený rámec vycházející ze zpoplatnění licence (autor dostane zaplaceno za své dílo, nakladatel ručí za kvalitu publikovaných textů) v tomto prostředí totiž neplatí (texty jsou zadarmo, poskytovatel ale jejich literární kvalitu neřeší, o úspěchu rozhoduje počet navštívení nebo stažení). Příjmy vznikají jinak: uživatel výměnou za bezplatný přístup poskytuje své osobní údaje, které poskytovatel platformy může zpeněžit, tento provozovatel také získává významné příjmy z inzerce, protože plně dostupná stránka generuje vysoký počet přístupů. Důležité v celém procesu je to, že mladí lidé hledají texty, které odpovídají jejich očekáváním, jsou v souladu s jejich viděním světa. Opět jde o prvky, po nichž dokáže spíš sáhnout komerční literatura, než že by stály v centru pozornosti autorů uznávané, kritikou vynášené a cenami odměňované beletrie. 

Platformy na své zákazníky cílí šikovně: uživatel si v různých kategoriích vybírá z nabídky milionů příběhů (Wattpad jich v součtu ve všech jazycích zahrnuje přes 100 milionů) a ani katalogizace není fixní, neustále se proměňuje. Podobně jako se před časem objevilo označení feel-good books, dnes už běžně užívané i v naší knižní branži (namátkou ediční plán nakladatelství Host nebo blogerky Humbook pod křídly Albatros Media), nedávno vznikla třeba kategorie sick-lit. Z oblasti young adult tak i na výše zmíněných platformách stojí v popředí fantasy, dále členěná na středověkou, historickou, mytologickou, městskou, temnou, dystopickou, steampunk, pohádkovou a další. Romance se hlásí k tradici sentimentálních románů 18. století a má své nové podžánry jako chick-lit (humorné texty o životních peripetiích mladých žen po vzoru Deníku Bridget Jonesové), bit-lit (inspirující se úspěšnou sérií Stmívání), new romance a new adult. V kategorizaci se tedy tradiční svět knih a novum čtenářských platforem příliš neliší, ty druhé jsou snad jen pružnější.

Pro každého a aktivně

Nespornou předností platforem je však možnost zapojit se aktivně: prostředí dává možnost publikovat své vlastní texty a nabídnout je komunitě uživatelů. Neuplatňují se tu žádné přísné selekční mechanismy, tak jako běžně v nakladatelství, tím pádem jde o prostředí přístupné každému. Kdokoli tu může vystupovat zároveň v roli čtenáře, autora, korektora i kritika. Některá nakladatelství se snaží s fenoménem fanfikce držet krok a na populárních platformách hledají nové talenty – to byl případ autorky Nine Gorman, s níž navázalo spolupráci nakladatelství Albin Michel. Americkou autorku Annu Todd a (nejen) její sérii After dokonce už od r. 2015 nabízí v překladu i naše nakladatelství Yoli z koncernu Euromedia Group.

Širokou cílovou skupinu mladých čtenářů nakladatelství nelákají jen tím, že zakládají nové ediční řady. Nedílnou součástí knižního marketingu jsou influenceři, bookstagrameři a booktokeři. Výše zmíněná analýza čtenářství realizovaná agenturou Ipsos také potvrdila, že pro mladé čtenáře ve věku 15 až 24 let jsou nejčastějším impulzem k četbě informace získané na sociálních sítích, přičemž respondenti jako inspirační zdroje uvádějí doporučení osob, které sledují a mezi nimiž bývají i jejich oblíbení autoři a autorky.

Jestliže toto prostředí tak úplně nepokrývají platné zákonné úpravy týkající se autorské licence, přece jen jde o situace přehlednější než ty, které nastávají nyní se zapojením umělé inteligence a chatbotů. To už je ale námět na jinou glosu.