Letem obratlovčím světem
Nepříliš rozsáhlá kniha seznamuje s rozsáhlým světem obratlovců a nezůstává jen na povrchu. Sem tam také pomocí osobitých ilustrací nahlédne, co se skrývá uvnitř.
Obratlovci na Zemi existují přes 500 milionů let, což je úctyhodná doba, byť to zároveň znamená, že více než tři miliardy let, kdy planetu okupovali bakterie, prvoci a první bezobratlí tvorové, tu po obratlovcích nebylo ani památky. Když ale konečně dorazili, vnesli do biosféry nepřeberné množství nových forem, od ryb přes obojživelníky, plazy a ptáky po savce, mezi něž patříme i my a mnoho našich zvířecích souputníků, od koní či prasat po kočky a psy. Obratlovci zrození ve vodním živlu ale nedobyli pouze souš, nýbrž i vzduch, a to hned několikrát: jako pterosauři, ptáci a nakonec letouni, nemluvě o mnoha dalších aeronautech, od vakoveverek po létající žáby a hady, kteří sice aktivně nelétají, ale stali se přeborníky v plachtění. Obratlovci také dorostli do jednoznačně největších rozměrů ze všech živáčků na Zemi. Byť existují bezobratlí, kteří dosahují mnohametrových délek a více než metráku čisté váhy (například krakatice), oproti obřím druhohorním sauropodům (třeba diplodokovi dlouhému přes třicet metrů) či současným kytovcům (plejtvák obrovský s hmotností snad až dvě stě tun) jsou to v podstatě párátka.
Svět obratlovců toho ale nabízí mnohem víc a zajímavou příležitosti pro malé a ještě menší čtenáře, jak se s ním trochu důvěrněji seznámit, přináší důvtipně nazvaná kniha Obratní obratlovci, na níž se podílela trojice českých autorů: o text se postarali Marie Kotasová Adámková a Tom Velčovský a výsledek originálními ilustracemi doplnila Barbora Idesová. Kniha je rozdělena zhruba tak, jak bylo naznačeno výše, tedy od ryb po savce, jen s tím rozdílem, že na samém začátku se pozornosti dostává ještě parybám, tedy žralokům, rejnokům a chimérám.
Obratní obratlovci nejsou příliš obsáhlí. U každé skupiny živočichů po její základní charakteristice (jak její zástupci žijí a v čem se liší od jiných skupin) následuje představení několika ikonických druhů a především rozličných zajímavostí. V případě ryb se čtenář například dozví, co jsou to vlastně šupiny, jak funguje postranní čára nebo co je zvláštního na rozmnožování mořských koníků. U obojživelníků nechybí zmínka o jejich pozoruhodné schopnosti regenerace či o rozdílech ve vývoji žab (bezocasí) a mloků v širším smyslu (ocasatí). Část věnovaná plazům představuje vedle ikonického chameleona třeba molocha ostnitého či gaviály. V souvislosti s ptáky samozřejmě dojde na jednu z jejich nejdůležitějších inovací (peří) a na schopnost udržovat si stálou tělesnou teplotu, tedy teplokrevnost, která s peřím koneckonců souvisí. Od tučňáků, pštrosů a sokolů už se autoři dostávají k nám savcům a nezůstávají jen u placentálů, ale zabrousí též mezi vačnatce a ptakořitné (bez ptakopyska by to prostě nešlo!).
Třebaže je kniha po textové stránce poměrně stručná a informace v ní obsažené jsou nutně značně okleštěné a výběrové, z dobrého průměru ji vytahují neotřelé ilustrace již zmíněné Barbory Idesové. Ta upustila od snahy o přílišnou realističnost a především po barevné stránce občas dala volný průchod fantazii. Její výrazně kontrastní ilustrace hrají jasnými odstíny červené, žluté, modré či zelené, které sice občas neodpovídají skutečnosti, ale ve výsledku to vůbec nevadí. Nejenže tak vyniknou sama zvířata, přičemž i ta dobře známá působí přinejmenším neotřele, ale je i snadnější poukázat na různé důležité aspekty těl obratlovců. Vůbec nezajímavější jsou však obrázky, které „nekloužou“ po povrchu představovaných tvorů, ale zachycují jejich nitro, typicky páteř či celou kosterní soustavu, popřípadě další anatomické zajímavosti, od vystřelovacího jazyku mločíků přes Jacobsonův orgán hadů po stavbu embrya některých plazů nebo savců.
Ačkoli se autoři nevyvarovali několika nepřesností, například trochu nejasné formulace, když hovoří o teplokrevnosti ptáků, či označení ušního bubínku za kůstku (pravděpodobně měli na mysli třmínek, který sluchovou kůstkou na rozdíl od bubínku tvořeného tenkou blankou je a na nějž zapomněli), celkově text napsali čtivě a přístupně, a Obratní obratlovci tak jsou vhodnou vstupní branou do světa tvorů vybavených páteří a chrupavčitou či kostěnou kostrou. Nejvíce je patrně docení čtenáři prvních ročníků základních škol, než se přesunou k informačně obsáhlejším titulům, a i když nakladatel uvádí, že kniha je určená pro děti od šesti let, troufám si říct, že díky výrazným a hravým ilustracím osloví i lidské obratlovce o rok či dva mladší.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.