Karnevaly a festivaly, závody a průvody
Rzyska, Joanna: Všechny svátky světa

Karnevaly a festivaly, závody a průvody

Čtyřiadvacet svátků ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO představuje trojice polských autorek v netradičním obrazovém albu. Cílí na věkově nevyhraněnou skupinu čtenářů, letem světem vyprávějí o tom, jak lidé v různých koutech naší planety vyhánějí zimu, slaví masopust anebo vzpomínají na své zesnulé.

Nazvat knihu o rozsahu 72 stran Všechny svátky světa je evidentní nadsázka, a nic na tom nemění ani skutečnost, že se jedná o publikaci velkoformátovou. Všechny svátky by se do takové knihy nevešly, ani kdyby se mělo jednat o pouhý soupis všech těch roztodivných jmen, jimiž lidé na celém světě označují své tradice, festivaly a průvody, při kterých chtějí hodovat a veselit se, tančit a zpívat, ale také děkovat, vzdát úctu anebo podstoupit rituál očisty.

Spolu s hyperbolickým názvem je to i vyzývavá růžová obálka knihy posetá bezpočtem lidských karikatur a fantastických masek, která naznačuje, na co se má čtenář připravit: tak jako jsou svátky ve všech koutech světa výrazem lidské kreativity a mnohdy dosti ojedinělého, kulturně podmíněného pohledu na svět, je tato kniha svérázným uměleckým pojetím dominantních rysů mnoha oslav.

Il Carnevale di Venezia, nebo El Día de Los Muertos?

Bylo by bláhové pohoršovat se nad výběrem svátků: Proč autorský kolektiv zařadil třeba marocký festival růží Mawsim al-Wurúd či mongolský sportovní festival Nádam, zatímco dejme tomu velkolepý karneval v Riu anebo mnichovský Oktoberfest zůstal stranou? Vstupenkou do této nekonvenčně pojaté monografie byl zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, avšak další kritéria výběru polská autorka Joanna Rzyska nijak nezdůvodňuje, čtenáře prostě jen zve na cestu kolem světa a na tematických dvoustranách jej seznamuje s celkem čtyřiadvaceti náboženskými i profánními svátky z různých koutů naší planety. Nechybí tedy například benátský karneval, polské mokré pondělí, ne nepodobné naší velikonoční pomlázce, japonský svátek sakur, hinduistická očista Kumbhaméla, mexické Dušičky či oslava posledního dne roku, máme-li jmenovat ty známější. České tradice zastupuje Jízda králů, vzpomenut je slovácký Vlčnov.

Vizuální podobu vtisklo knize Acapulco Studio, jmenovitě Agata Dudek a Małgorzata Nowak, absolventky Akademie výtvarných umění ve Varšavě, jež jsou podepsány také pod knihou Archistorie, která vyšla v českém překladu před dvěma lety. Grafika je opět velmi výrazná, využívá redukci barevné škály (zcela eliminuje například žlutou a modrou, dominantní je červená/růžová/oranžová spolu s kontrastní zelenou/černou/bílou). Digitální ilustrace nápadně převažují nad textem, zachycují stylizované klíčové momenty oslav, symboly, často podivuhodné masky, zvířata účastnící se bujarého veselí anebo typické pochutiny. Ilustrace oživují komiksové bubliny, které propojují rozpustilé obrázky s informačním obsahem. Text vysvětluje podstatu slavnosti, často objasňuje také tradiční pojmenování svátku, které je v knize uvedeno v jazyce země, kde se slaví.

Publikace necílí na žádnou konkrétní úzce vymezenou věkovou skupinu, bude vyhovovat při společném rodinném čtení i při individuálním listování a cestování prstem po mapě. Autorka Joanna Rzyska, spisovatelka, nakladatelka a překladatelka v jedné osobě, konečně svoji zálibu v cestování nezapírá a chce pro výpravy za poznáním nadchnout i čtenáře: „Přejeme vám, aby se vám poštěstilo zúčastnit se někdy v budoucnu svátku powwow ve Spojených státech amerických, projet se dračí lodí v Číně nebo si zatancovat během karnevalu v ulicích Benátek či Berranquilly.“ Než tato budoucnost nastane, můžeme o tom alespoň snít a při objevování mnoha drobných detailů v nevšedních ilustracích si užít spoustu zábavy i doma.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Martin Veselka, Labyrint, Praha, 2022, 72 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%