Žít v jiné zemi láká kdekoho. Někteří se stěhují za prací, partnerem, lepší životní úrovní, příjemnějším klimatem, jiní za nevšedními zážitky nebo hledáním vlastního já. Někdo v cizině žije zhruba tak jako doposud, jiný zakouší dobrodružství či turbulentní životní zvraty, které by nevymyslel ani talentovaný scénárista. Nejnovější kniha Pavly Smetanové (nar. 1974) Celej svět je rodná hrouda. Češky a Češi v cizině obsahuje příběhy šestadvaceti Čechů a Češek, jejichž osudy za hranicemi nabraly takový spád, že by každý z nich spolehlivě vydal na vlastní knihu! Jsou poutavé, napínavé, někdy vtipné, jindy smutné a v neposlední řadě poučné – zrcadlí krásu nevšednosti, zároveň ale ukazují nelehkou cestu k jejímu dosažení a odvahu při překonávání překážek, které by kdekoho zahnaly zpátky do rodné kotliny.

Sama autorka již přes dvacet let žije na řeckém ostrově Korfu, o němž napsala řadu knih – od unikátních průvodců, které zprostředkovávají skutečnou, neturistickou podstatu místní kultury (Korfu bez průvodce, Korfu s Pavlou Smetanovou), až po beletristické zpracování vlastních zkušeností se životem na ostrově, který přináší své radosti i starosti (Příběhy z olivového ostrova, Pod cypřišem se sklenkou ouza). O Korfu Pavla Smetanová rovněž pravidelně informuje na svém blogu a YouTube kanálu. Tentokrát se ale rozhodla vyzpovídat své krajany, kteří jsou sice rozprostřeni po celé zeměkouli, avšak stále se v myšlenkách vracejí na rodnou hroudu a jako málokdo jiný dokážou říct, čím by se Češi mohli u cizinců inspirovat, a co naopak není tak skvělé, jak se třeba na první pohled zdá.

Kanada, Tanzanie, Nový Zéland, Gruzie, Kambodža, Katar, Jemen, Indie, Rusko… všechno jsou to země, o kterých se často píše v cestopisech, slýcháme o nich ve zprávách, lákají nás na dovolenou, nebo se jich naopak „bojíme“. Těžko se ale z médií dozvíme, že na severozápadě Kanady lítají hejna agresivních komárů, v Gruzii se za porod běžně platí dvanáct tisíc a v Kambodži jsou národní delikatesou nevylíhnutá kuřata. Pavla Smetanová se svých respondentů ptala na to, jak se do ciziny dostali, kdy si na nové prostředí zvykli, jaké nejdivnější jídlo ochutnali, čím si vydělávají na živobytí, co jim v jejich novém domově chybí, a v čem jim život daleko za hranicemi České republiky vyhovuje. I když jsou kladené otázky vesměs stejné, odpovědi se liší natolik, že rozhovory nikdy nesplývají v jeden, ba naopak – každý z nich je naprosto unikátní sondou do myšlení těch, kteří dokázali vystoupit ze své komfortní zóny a přijmout výzvy spojené s jinou kulturou.

Právě otázka integrace do odlišné kultury je natolik komplexní, že kromě zajímavostí ze života v jiné zemi poskytuje celou řadu podnětů k zamyšlení. Z rozhovorů čiší odhodlanost jít do neznáma, odvaha ke spontánním rozhodnutím, pocit vykořenění, změna životních hodnot, nevyhnutelnost dělat kompromisy a občas také nutnost smíření s nižší životní úrovní za cenu vlastní představy o svobodě. Kromě vskutku filozofické podstaty lze rozhovory vnímat také jako krátké romantické skeče, jejichž hlavní zápletkou je stěhování do země partnera / partnerky se zcela odlišným způsobem uvažování. Kniha proto do jisté míry boří mýty o nefungujících svazcích s cizinci a touto cestou bojuje proti předsudkům, které se objevují zejména v souvislosti s migrační krizí posledních deseti let. Jak jsou zvyklí žít Afričané, Asiati, Australani, Arabové, Američani, Mexičani nebo Brazilci? Jaké hodnoty vyznávají a proč mají ve zvyku dělat něco, co je pro nás naprosto nepochopitelné? I na tyhle otázky se v knize najdou odpovědi, a to v nejrůznějších provedeních.

Kniha tedy vybízí k přemýšlení nad řadou společenských i osobních otázek a ukazuje život ze všech možných stran v celé jeho pestrosti. Každý si v rozhovorech přijde na své, a ať už se nechá inspirovat, nebo se s názory respondentů nedokáže ztotožnit, jedno poselství má kniha pravděpodobně pro všechny společné – ukazuje, že žít lze i jinak, a tím dodává odvahu k tomu, pustit si do života jakoukoliv změnu, byť na první pohled může vypadat riskantně, nereálně, nepochopitelně nebo zbytečně.