Tma, první kniha pro děti respektované české komiksové kreslířky a ilustrátorky, která vystupuje pod uměleckým jménem Toy_Box, je v každém ohledu především poctivá: barevné panoramatické akvarely (kniha má laicky řečeno áčtyřkový formát na šířku a jedné scéně vždy patří celá dvojstrana) jsou propracované do detailů a velmi působivě zprostředkují emoce, řemeslně ošizený není ani text. Do děje vplouváme věrným situačním popisem noční větrné bouře, která změní následující ráno. Jáchym a Klárka spatří za oknem „cosi obrovského, černého“. Přirozeně se jeden druhého ptají, co by to mohlo být, a hádají: kočka, vrána? Dětská fantazie se nezastaví ani před představou piana zachyceného ve větvích anebo zhmotněného kusu tmy.

Úsporný text s prvky dialogu přitom velmi obratně balancuje mezi obrazy dětské imaginace a reálnými indiciemi. Ke gradaci efektně využívá pohádkový číselný princip: děti se třikrát ptají maminky, co je to, ale ta jim neodpovídá, protože se věnuje běžné ranní rutině v domácnosti. Protože vysvětlení nepřichází, prostá zvědavost přeroste ve strach, který děti zcela opanuje, se strašidlem v slzách bojují (ta věc leze oknem dovnitř!) a zachrání je až máma. Stejně jako úvod také závěr příběhu přináší logické vysvětlení a pro děti tolik potřebnou katarzi a ubezpečení, že všechno je zase jako dřív, vítr se ztišil, děti jdou s maminkou ven na procházku.

Poctivě odžito
Dojem poctivosti, kterým knižní publikace působí, samozřejmě upevňuje také technické provedení knihy, tedy velkorysý formát, kvalitní papír, pevná vazba, plátno. Pochopitelně umělecká úroveň ilustrací – domnívám se však, že největší síla příběhu pramení z toho, že jej autorka sama odžila jako máma – Toy_Box v rozhovorech nezastírá, že inspirací jí byly její vlastní dvojčata (jimž knihu koneckonců také věnovala) a jejich strachy, pohled z vlastního kuchyňského okna, před kterým vysedávají na stromě vrány, a i když se teď už pouštím na tenký led spekulací, chce se mi podle závěrečné scény věřit, že i upřímně žité dobré mezilidské vztahy.

Knih, které tematizují strach z neznáma a chtějí být průvodcem pro rodiče i děti nejrůznějšího věku, by se našlo dost. Příběh Klárky a Jáchyma je adresován především předškolním dětem a prvočtenářům a zaujme je svou bezprostředností. Neztrácí ze zřetele dětskou optiku, řada scén zachycuje pouhý výřez skutečnosti, který zaznamenají malé děti ze své metrové výšky, boxerské rukavice mají v jejich očích abnormální rozměry srovnatelné s velikostí ohromujících bagrů, kterým Toy Box neváhala věnovat celou dvojstranu. V jaké knize pro děti jsme naposledy viděli tak poctivě nakreslené stroje, které malé kluky prostě fascinují? Pozoruhodné jsou rovněž portréty dětí se suverénně vystiženými emocemi. Anebo ilustrace kouzelníka, který roztahuje nad městem závoj tmy. Titulní ilustrace nazvaná Soumrak!

Pomóc, strašidlo!
Díky sugestivním obrazovým výjevům děti při četbě možná i pocítí opravdový strach – a pak kniha plní vedle zábavy stimulující fantazii také didaktickou funkci: nepříjemný pocit si dítě zakusí „nanečisto“, v bezpečném prostředí a může si o něm popovídat, což obrousí jeho hrany. Témat ke společným hovorům kniha Tma nabízí opravdu hodně, strach ze tmy je jen jedním z nich. Naprosto přirozeně figuruje v příběhu dětí jejich maminka – prostě tu je, i když dělá něco jiného, a zasahuje ve chvíli, kdy je to třeba. Okamžitě, bezpodmínečně, to ona je ta neviditelná hrdinka, které patří bezvýhradná důvěra dětí. Ve chvíli strachu se všichni semknou (na pomoc přijdou i psi) a to jim dodá sílu.

Příběh nekončí jako pohádka, férově pokračuje dál: po boji je třeba uklidit nepořádek, pro domnělé strašidlo si přijde laskavá sousedka – situace se jasně, jednoduše a věrohodně vysvětlí. To je ten nejlepší návod, jak strach zvládat – kniha Tma to ukazuje přirozeně, bez samolibého poučování a s důrazem na základní pilíře poctivé výchovy: s laskavostí a láskou.