Za uplynulý rok a půl se toho lidé o virech, hygienických zásadách, antivirotikách či očkování dozvěděli „díky“ pandemii pravděpodobně mnohem víc, než si kdy přáli. Přesto šlo jen o letmé nahlédnutí do fascinujícího světa mikroskopických organismů, které jsou doslova všude, a život, tak jak jej známe, by bez nich v podstatě ani nebyl možný. Kolik toho vlastně o virech víme? Jsou vůbec živé? Jak se množí? A jak se liší od bakterií? Jsou mikrobi jen původci otravných nemocí, nebo umí být i prospěšní? Proč na viry neplatí antibiotika? Jak funguje očkování? A co vlastně podniká imunitní systém, když v těle narazí na nezvaného návštěvníka? Ačkoli jde o otázky leckdy životně důležité, odpovědi, jež na ně většina z nás má, by se v lepším případě daly označit za mlhavé. Toho si byla vědoma i dvojice německých biologů Karsten Brensing a Katrin Linkeová. Po vypuknutí současné pandemie se rozhodli napsat knihu a v ní svět virů, bakterií a jiných mikroskopických organismů, jimž se věnuje vědecký obor známý jako mikrobiologie, srozumitelně přiblížit všem malým i velkým čtenářům, kteří ho chtějí poznat trochu hlouběji.

Kniha je rozdělená do tří částí. První, která by se dala označit jako „úvodní seznámení“, představuje jednotlivé skupiny organismů, jimiž se mikrobiologie zabývá, tedy viry, bakterie, prvoky, jednobuněčné houby a jiná jednobuněčná eukaryota, ale dostane se i na pár mnohobuněčných parazitů. Autoři zde líčí například vzhled, chování, rozmnožování nebo způsob přenosů různých patogenů. Nezůstávají však u holého popisu. Naopak se snaží text doplnit o mnohdy poměrně kuriózní, málo známé nebo jinak pozoruhodné informace, například že parazitické vosy využívají viry k obalamucení imunitního systému housenek, do nichž nakladly vajíčka, že se viry svým způsobem podílejí na úspěšném vývoji lidského plodu, že si bakterie mohou předávat kousky genetické informace, což může být občas problém, nebo že existují dravé houby, které loví drobné živočichy. V závěru úvodní části přijde také řeč na evoluci pozemského života, v níž hrály bakterie zásadní úlohu, a na stručné shrnutí historie objevování mikroskopického světa.

Druhá část, která na úvod vysvětlí rozdíl mezi epidemií, endemií a pandemií, se posouvá k poněkud konkrétnější problematice, totiž k tomu, jak se vlastně dá proti nemocem, jež dříve představené organismy způsobují, bojovat. Naší klíčovou zbraní je nepochybně hygiena, tedy například svědomité mytí rukou, k čemuž nejlépe poslouží obyčejné mýdlo. Autoři rovněž objasní, proč je dobré omývat některé potraviny, k čemu slouží rouška či respirátor (a proč se vyplatí je nosit, i když jsou póry filtru větší než samotná virová částice, kterou mají zachytit), nebo jak se vyhýbat komárům či klíšťatům, jež mohou přenášet řadu patogenních mikroorganismů. Co se ale stane, když opatření nezafungují a vir, bakterie nebo parazit se do těla nakonec přece jen dostane? V tu chvíli přebírá otěže imunitní systém, respektive jeho dvě části: nespecifická (vrozená) imunita a specifická (získaná) imunita. Kniha velice názorně a srozumitelně popisuje, jak získaná imunita funguje a jakou roli při ní hrají různé druhy specializovaných buněk (zejména B-lymfocyty a T-lymfocyty). Vedle upozornění na rostoucí hrozbu v podobě antibiotické rezistence nakonec přijde na přetřes i jeden z největších úspěchů moderní medicíny, který se dnes propírá více než kdy jindy: očkování. Ani v tomto případě se kniha nebojí zajít trochu hlouběji a velice srozumitelně vysvětluje, v čem jsou oproti klasickému očkování výhodné moderní RNA vakcíny a jak vlastně fungují. Závěrečná část knihy už je mnohem stručnější, ale její poselství je stejně zásadní jako u těch předešlých. Ukazuje totiž, že mikroorganismy nejsou za všech okolností nepřátelé, ale že nám mohou být také užitečné, ať už v podobě mikrobiomu, nebo jako nepostradatelní pomocníci v čističkách odpadních vod. Zapomínat však nesmíme ani na jejich význam v potravinářství, třeba při výrobě jogurtů nebo piva.

Úkol, který si autoři při psaní Tajuplného světa virů a bakterií vytkli, splnili beze zbytku. Společnými silami vytvořili jedinečný titul, jenž svět mikroskopických organismů představuje nesmírně poutavě a srozumitelně, ale zároveň i nebývale podrobně. To má za následek, že kniha obsahuje poměrně hodně textu a jejím cílovým publikem budou spíše žáci druhého stupně základních škol, popřípadě středoškoláci (informace mnohdy přesahují záběr středoškolské biologie) a v podstatě i široká veřejnost, která by se chtěla o virech či bakteriích něco dozvědět. Zde totiž najde víceméně všechno, co o těchto tvorech potřebuje znát. Pro mladší zájemce by text byl patrně příliš náročný, nicméně ti mohou sáhnout třeba po mnohem jednodušším a vizuálně působivějším titulu Haló, tady mikrobi! Philipa Buntinga.

Za zmínku také stojí, že vedle hlavního textu čtenáři najdou velké množství „infoboxů“, které přinášejí různé obecnější či doplňující informace, kupříkladu co je biodiverzita, jak fungují antibiotika, co jsou to antigeny a protilátky, jak vzniklo spojení „peníze nesmrdí“, co je biogeneze nebo jaký parazitický červ člověka napadá nejčastěji. Přirozeně nechybí slovníček méně známých pojmů, zajímavé náměty na domácí pokusy, kvízové otázky i stručný seznam doporučené literatury.

Tajuplný svět virů a bakterií je zdařilou populárně naučnou knihou pro děti, která důležité a poměrně složité téma zvládá podat nesmírně čtivě, přístupně a s lehkostí, již by mohl tvůrcům leckterý autor závidět.