Přibližovat čtenáři osobnost britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga (1942–2018) pravděpodobně není úplně nutné. Jen málokdo by alespoň dle názvu neznal jeho proslulou Stručnou historii času (například Argo a Dokořán, 2007, český překlad se dočkal už několika dotisků), nikdy nenarazil na jeho výroky o černých dírách či cestování v čase nebo nezaslechl cokoli o jeho fyzikálních objevech a leckdy provokativních kosmologických hypotézách. Ani na stránkách iLiteratury se s ním koneckonců nesetkáváme poprvé a patrně ani ne naposledy. O jeho věhlasu svědčí ostatně i fakt, že knihu o jeho životě stačí nazvat jednoduše Hawking a každý okamžitě ví, o čem bude řeč, čímž se může chlubit jen málo dosud či donedávna aktivních vědců. Právě tento název svému komiksu o Hawkingovi (anglický originál vyšel v roce 2019) propůjčili dva američtí tvůrci – spisovatel Jim Ottaviani (nar. 1963), autor řady životopisných grafických románů (třeba o Richardu Feynmanovi či Alanu Turingovi), a kreslíř, ilustrátor a spisovatel Leland Myrick (nar. 1961).

Po koncepční stránce autoři k tématu nepřistoupili zásadně inovativně a zvolili osvědčený, až na výjimky přísně chronologický postup od Hawkingova narození až po smrt v roce 2018, byť závěrečných deset let vědcova života je sesumírováno na posledních sotva dvaceti z téměř tří set stran a podrobnější výklad končí někdy kolem roku 2006. Čtenáři, kteří mají Hawkinga zažitého jako již zcela nepohyblivého a pohublého pána na vozíčku, mají ideální příležitost spatřit jej jako mladého muže plného sil, který sice občas zakopne a něco rozlije, ale až do nástupu na vysokou školu netuší, nebo si možná nechce přiznat, že je s ním něco v nepořádku. Tehdy si vyslechl diagnózu, která mu dávala jen pár let života, nicméně je celkem zjevné, že se nakonec nenaplnila, alespoň ne zcela. Tento úděl jeho veleúspěšnému životu chtě nechtě dodává až zázračnou auru a Ottaviani s Myrickem využili řady prostředků skýtaných komiksovým mediem, aby zachytili postupné přibývání obtíží, aniž by na ně museli výslovně upozorňovat (například použití světlejšího písma pro slova, jež hlavní hrdina pronáší, ale jimž posluchači kvůli jeho zhoršující se artikulaci nerozumí).

Kniha ale rozhodně není nějaký suchopárný životopis. Nesoustřeďuje se totiž jen na Hawkingův osobní život, nemalou pozornost věnuje i jeho pozoruhodnému vědeckému odkazu, který se točí kolem výzkumu černých děr, počátku vesmíru, povahy prostoru a času a celé řady dalších kosmologických otázek. Právě za jeho života prošla kosmologie ohromným rozvojem a komiks jej do značné míry zachycuje, včetně představení mnoha přímých aktérů. Někteří se mihnou jen v epizodních rolích (Alexej Starobinskij, Ja'akov Bekenstein, Andrej Linde, Martin Rees a celá plejáda dalších), jiní, zejména Kip Thorne a Roger Penrose, jsou nedílnou součástí příběhu.

Autoři rozhodně nechtěli klouzat jen po povrchu Hawkingovy práce, ale v rámci možností, které komiks skýtá, se pokusili proniknout trochu hlouběji (třebaže stále velmi zjednodušeně) do její podstaty. V rámci rozhovorů mezi vědci tak sledujeme zrod řady nejdůležitějších Hawkingových myšlenek či hypotéz. Pro horlivější zájemce se v bublinách, celých oknech či na školních tabulích a jiných místech v pozadí mihne velké množství grafů, rovnic a nákresů, přičemž v tomto ohledu víc než kde jinde platí, že jeden obrázek vydá za tisíc slov, čehož tvůrci nápaditě a dovedně využívají. Ukazují tak, že komiks má coby popularizační médium velký potenciál, kterého zatím využívá poměrně málo autorů. Tuto skutečnost ještě zdůrazňuje několik vložených historických vsuvek, jež stručně, přesto srozumitelně líčí například zrození a ověření některých postulátů Einsteinovy teorie relativity (Arthurem Eddingtonem) či rozpoznání nesmírné rozlehlosti vesmíru Edwinem Hubblem. Nemalý důraz na vědeckou stránku Hawkingova odkazu může každopádně někoho zaskočit, poněvadž čtení tím pádem není vždy tak nenáročné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Rozhodně proto neuškodí nějaká drobnější průprava v populární kosmologické literatuře, jako je kupříkladu již zmíněná Stručná historie času. Některé zásadní objevy či postavy jsou totiž nutně zredukované na pouhých pár okýnek a při jejich neznalosti nemusí být všechny souvislosti zcela jasné. To ovšem neznamená, že je taková průprava nezbytná. I bez ní si lze komiks náramně užít.

Hawking poskytuje ideální způsob, jak se příjemně, stručně a vtipně seznámit s životem a dílem jednoho z nejgeniálnějších fyziků posledních sta let. Vedle příznivců populárně-naučné literatury na svou sympatickou, jednoduchou, avšak osobitou celobarevnou kresbu dost možná naláká i čtenáře, kteří by po tematicky podobném svazku jinak ani nesáhli. Z každé stránky navíc doslova čiší Hawkingova nakažlivá láska k vědě a touha po poznání, jež zájem o kosmologii vzbudí zaručeně i u těch, kteří si za školních let fyziku zrovna dvakrát neoblíbili.