Román Lake Success se odehrává v době poslední prezidentské kampaně ve Spojených státech a v hlavních aspektech je zaměřen proti jejímu vítězi Donaldu Trumpovi: kritizuje svět velkých peněz, ústřední postavy sdílejí multikulturní identitu „emigrantů“ či „menšin“, zatímco syn hlavního hrdiny trpí formou autismu, a je tak zástupcem „postižených“, které Trump při jednom ze svých veřejných vystoupení zesměšňoval. Kniha popisuje stav země před dvěma a půl lety, kdy bylo jeho prezidentství stále ještě zábavnou představou, kterou mnozí nedokázali brát vážně. Z knihy ale nevyvstává žádná analýza, která by člověku například odkryla sociální pozadí Trumpova vítězství: čtenáři se tak nanejvýš dostane detailů, které dříve neznal, protože nebyly pro české kulturní prostředí natolik relevantní, aby se díky médiím dostaly do všeobecného povědomí.

Kniha však především nabízí příběh Barryho Cohena, manažera hedgeového fondu, který se vydává na cestu napříč Spojenými státy z New Yorku až do El Pasa na hranicích Texasu a Mexika, odkud pokračuje do Kalifornie. Barry za použití autobusů Greyhound, největšího autobusového dopravce v USA, utíká před problémy v práci i doma. Coby manažer hedgeového fondu právě připravil své investory o několik milionů dolarů a čelí vyšetřování ze strany FBI. V soukromém životě utíká před manželstvím a rodinou bez lásky: pod vlivem alkoholu a dlouhodobé nespokojenosti se právě pohádal s manželkou, kterou nemiluje, a uhodil autistického syna, k němuž nemá žádný vztah. Hnán krizí středního věku se brzy ráno ocitá na newyorském autobusovém terminálu Port Authority, aby započal svou cestu za poznáním Ameriky a sebe sama. Jedinou útěchou jeho ztracené a zmatené duši jsou drahé hodinky, mikrokosmy naprostého řádu a pravidelnosti, které si s sebou bere pokaždé, když vyráží z domova, aby cestu „přežil“. Útěcha, kterou v časoměřiči za miliony nachází, evokuje známý teologický argument o existenci Boha a inteligentním plánu vesmíru. Nekonečná péče, kterou Barry hodinkám věnuje, supluje péči, kterou by měl věnovat svému synovi. Barry tak nosí na ruce nejen fetiš svého statusu, ale také symbol náboženství a rodiny, duchovního a osobnostního rozměru, který v životě postrádá.

Během cesty napříč zemí se Barry ze svého milionářského bytu ve výškové budově na Park Avenue (jedna z nejdražších lokalit v New Yorku) postupně dostává až k žebrání na krajnici dálnice, aby vůbec mohl dosáhnout cíle a dostat se ke hrobu svého otce. Tento sestup je poněkud schematický a předvídatelný, ale Shteyngartovou předností je vylíčení jednotlivých lokalit včetně lidí pro daná místa typických. Příkladem je hned začátek románu na již zmiňovaném autobusovém terminálu dlouho předtím, než se zaplní cestujícími. Stejně tak scény z autobusů či z návštěvy Mexika těsně za bezpečím hranic jsou evokativní: ať už jde o směsici typických postav využívajících nízkonákladovou přepravu autobusy, či o strach bílého Američana ztraceného v ulicích města mimo „turistickou zónu“ jen pár set metrů za hranicí s Mexikem. Všechny nesou punc novosti podávané s naivitou člověka, který se běžně pohybuje pouze v rozmezí několika bloků v centru Manhattanu a ve slonovinové věži svého bytu nemá představu o situaci v zemi. Setkání s prodejcem cracku ho víc než co jiného nadchne a začne plánovat, jak ho vezme pod svá křídla a udělá z něj úspěšného obchodníka. Jelikož Barry není schopen se zhostit otcovské role, honí se za možností být někomu mentorem. To se mu nakonec na chvíli povede se synem jeho bývalé přítelkyně, za kterou se vydává s romantickou vidinou oživení jejich bývalého vztahu a tím i svého bývalého já.

Zatímco Barry se žene za iluzí minulosti, jeho manželka Seema se zaplétá s guatemalským spisovatelem, který píše o utrpení zemí třetího světa, z jejichž zdrojů profitují kapitalistické velmoci. Seema je také ztracená: domnívá se, že vztah s ženatým oduševnělým umělcem ji naplní více než manželství s materialistickým finančníkem, ale nakonec zůstane opět zklamaná. Hledá cestu zpět ke svým rodičům a tím i ke své indické identitě. Oproti Barrymu je však pevněji spojena s každodenní realitou života a především s jejich autistickým synem. Je to ostatně on a vztah k němu, díky němuž opět nalezne pevné ukotvení v životě. Seemin příběh však ustupuje tomu Barryho: pasáže o jejím životě poté, co od ní manžel utekl, nechal ji samotnou se synem a přestal s ní komunikovat, se střídají s o poznání delšími pasážemi věnovanými Barrymu.

Jakožto autor jedné povídky pro univerzitní seminář se Barry vidí jako umělec, který se dal na dráhu finančního poradce. V jeho sentimentálním příběhu se mladý muž rozchází s přítelkyní, aby se mohl věnovat kariéře ve světě financí. Barryho cesta za vysokoškolskou láskou je tak pokračováním jeho vlastního výtvoru. Jeho naivita je tedy spojená s uměleckými aspiracemi, které je schopen vyjádřit pouze jako odkazy na svá oblíbená díla, především pak na Velkého Gatsbyho F. Scotta Fitzgeralda, podle kterého například pojmenoval svou firmu. Opakovaným odkazováním na Fitzgeraldovo mistrovské dílo si však Shteyngart dělá medvědí službu: ze srovnání s touto modernistickou klasikou nemůže vyjít dobře. Zatímco Velký Gatsby pojednává o nedávné minulosti amerického snu a komodifikaci kultury a používá básnický jazyk, kterým materiální balast lidské existence transformuje v umění, Shteyngartův román je odvyprávěn přímočarou prózou, která se lyrice svého předchůdce nikdy nepřiblíží, ačkoli se o to autor občas snaží, a luxus nahlíží pouze v negativním světle, aniž by byl, tak jako Fitzgerald, schopen ukázat také jeho svůdnost. Odkazy na román Na cestě Jacka Kerouaca a explicitní pojmenování Barryho cesty jako „road tripu“ napříč zemí servírují čtenáři, čím chce román být, jako na stříbrném podnose. Barryho neustálé zmiňování Kerouaca či Fitzgeralda však ještě neznamená, že s nimi kniha snese srovnání.

Hlavní hrdina jen těžko získá čtenářovy sympatie: upíjí z lahve whiskey za třiatřicet tisíc dolarů, nosí hodinky, oproti nimž jsou rolexky jen trapná láce, a k tomu utíká před manželkou a postiženým synem. Jak mu různé postavy v průběhu knihy sdělují, Barry je součástí problému Trumpovy Ameriky: je představitelem kapitalismu bez tváře, honby za penězi, která nebere ohled na lidský život (kvůli jednomu z jeho obchodů několikanásobně stoupne cena léků). Byť je kniha pevně ukotvena ve své době a ze všech možných úhlů rozebírá příčiny Trumpova zvolení, není to generační dokument – na rozdíl od dříve uvedených klasik literatury Spojených států. Vyniká však v zobrazení rodiny a jejího fungování. Rodina je v knize zdrojem uspokojení i zhrzenosti: na jednu stranu v románu najdeme nevěru, opouštění či nepochopení, na druhou stranu však i lásku a empatii. Shteyngart také v postavách Barryho i Seemy vystihuje střet reality s představami, jimiž se občas utěšujeme, aby nám nepřipadala tak těžká.