Pokusů vydávat v Česku erotické nebo přímo pornografické komiksy bylo od počátku devadesátých let několik, chvíli dokonce vycházel i časopis s tímto zaměřením, většina však nakonec skončila v prodejnách zlevněných knih. Tehdejší nakladatelé sázeli spíše na lacinější provedení i cenu, i po vzoru třeba francouzských erotických sešitků, které také bývaly kdysi k dostání za pár franků. Ale brzy se ukázalo, že laciná erotika se už přesunula jinam, a pokud nějaké nakladatelství chce uspět s tímto komiksovým žánrem, mělo by vsadit naopak na luxusní provedení a oslovit užší skupinku čtenářů. Nakladatelství Argo to takto už loni zkusilo s poněkud bizarní erotikou Moebia a Jodorowského Andělské drápky, velkorysou publikací za téměř 600 Kč. A zadařilo se a letos následovala další erotika obou tvůrců Šílená ze Sacré-Coeur. Loni se také objevily hned dvě knihy největší hvězdy evropské komiksové erotiky a vlastně již klasika Mila Manary.

Argo tu doplnilo nakladatelství Crew, které se vydalo v jemné erotice nečekanou cestou, když sáhlo po práci amerického mainstreamového kreslíře Terryho Dodsona, který se živí pracemi na superhrdinských sériích (kreslil především X-Men a Wonder Women, ale také Supermana, Wolverina a Hulka), ale občas zamíří i mimo.

Jednou z takových odboček je právě Snění, jež připravil pro francouzské nakladatelství Les Humanoïdes Associés, které mimochodem v sedmdesátých letech jako alternativu k tehdejší infantilní produkci zakládal zmiňovaný Moebius. Dodson na Snění nepracoval zrovna intenzivně, jak o tom svědčí data vydání zprvu dvoudílného příběhu. První část vyšla v roce 2006, další až v roce 2012. Česky samozřejmě oba vycházejí pohromadě, a kdo nebude sledovat kreslířovu paginaci, ten si vůbec nevšimne, že je někde předěl.

Dodson už na některých obálkách superhrdinských komiksů či na solitérních portrétech zejména superhrdinek využívá metody a triky secesních malířů včetně Alfonse Muchy: ladné křivky krásných žen jsou zvýrazněny také ladnými křivkami jejich bujných vlasů, šatů, šátků či různých pásků a mašlí, případně nějakých superhrdinských propriet. Tato fascinace rafinovanou a převážně skrytou secesní erotikou i dynamická zdobnost dostaly náležitý a příhodný prostor právě ve Snění. Scenárista Denis-Pierre Filippi děj zasadil do období francouzské belle époque s prvky steampunkové sci-fi a hlavní hrdinkou učinil mladou vychovatelku Coraline, jejíž fyzické přednosti by jí zajistily titulní stránku časopisu Playboy ve všech obdobích jeho existence. Dodson ji kreslí ze všech možných úhlů, oblečenou ve večerní róbě až na zem, v titěrné noční košilce i úplně nahou, přičemž na několika obrázcích vykrouží i plná ňadra, ale dál už nejde. Na vycházce v lese, u večeře, na loďce (a samozřejmě pak i mokrou ve vodě), ve sprše a hlavně v posteli, protože značná část děje se odehrává právě při snění, poněkud tajuplném, protože se zdá být organizováno nějakou moci zvenčí.

Coralininy „režírované“ sny se odehrávají na pirátské lodi, mezi ostrovními domorodci kdesi u rovníku, v sultánově harému i ve vrcholném středověku, tedy v kulisách, které Dodsonovi umožňují hrdinku převléci do různých dráždivých kostýmů. Ty z ní pak divocí muži postupně strhávají, až zůstane jen jeden nápadník, obvykle pohledný jinoch, který nakonec zkusí své štěstí, ale vždycky znovu dostane od Coraline facku, která zároveň znamená probuzení. Čtenář chvíli váhá, zda má hledat nějakou smysluplnou zápletku, ale pak mu dojde, že větší část scénáře je zaměřena právě na to, aby mohl kreslíř předvést svou sexbombu v obrazově žhavých a žádoucích, byť ve skutečnosti většinou poměrně nevinných pozicích a situacích. Filippi se v závěru pokouší o jakési vysvětlení za pomoci sci-fi i traumatu mladičkého pána domu, geniálního a zároveň podivínského vynálezce, který přišel o oba rodiče a Coralina mu podle zadání má dělat guvernantku. Ale kloudný smysl závěr nedává žádný, musíme se smířit s tím, že mladý génius vymyslel způsob, jak ovládat snění, aniž by to bylo uspokojivě vysvětleno.

Ale vlastně to nevadí, protože Snění je brilantně vyvedený sen většiny mužů: o vnadné dívce a exotických dobrodružstvích, na jejichž konci je její přízeň hlavní odměnou. Kreslený možná (více než jen) trochu kýčovitě, ale svým způsobem neodolatelně.