Nezanedbatelnou část produkce nakladatelství Kniha Zlín tvoří severská krimi (knihy zavedených autorů jako Jo Nesbø, Kristina Ohlssonová, Steffen Jacobsen a další). Norsko v noci má četné z jejích prvků: dvaaosmdesátiletý Sheldon Horowitz se po smrti své ženy přestěhuje z Ameriky do Norska za vnučkou Rheou a jejím manželem Larsem. Brzy se stane svědkem vraždy ženy pocházející z Balkánu, jejíhož syna se mu povede před zabijáky ukrýt. Následně se s ním vydá na útěk jak před mafiány, tak před norskou policií. Jejich putování se prolíná se Sheldonovými válečnými flashbacky, úvahami o Norsku a vhledy do fungování tamních bezpečnostních struktur. Jednu podstatnou složku severské detektivky ale Norsko v noci nemá – severského autora.

Derek B. Miller je americký autor s židovskými kořeny a Norsko v noci je jeho prvotina. O to působivější je skutečnost, že dovedl zkombinovat velké množství zdánlivě nesouvisejících ingrediencí, aniž by vytvořil nepoživatelný literární guláš plný neduhů typických pro začínající autory. Nenásilně a uvěřitelně propojit korejskou válku, vietnamskou válku, smrt manželky a syna, vraždu a démony ozbrojeného konfliktu v Kosovu by se mohlo zdát jako nemožný úkol, avšak Miller se ho zhostil s nečekanou bravurou a obeznámeností. O mimořádné analytické schopnosti tohoto specialisty na mezinárodní záležitosti svědčí mimo jiné i dlouhá řada jeho akademických titulů.

Úběžníkem Millerovy knihy, již Susannah Meadows v recenzi pro New York Times popsala jako knihu „s mozkem románu a tělem thrilleru“, je postava Sheldona Horowitze. Životopis a současný stav židovského staříka skýtá autorovi široký manévrovací prostor k prozkoumání pocitů osobní viny či vykořeněnosti židovského etnika, obzvláště v takové zemi, jako je Norsko. „Výsledek je ten, že i když tady – nebo jinde – žijí Židé tři tisíce let, to jediné, co se Norům vybaví, když uslyší slovo ,Žid‘, je holokaust a pak to izraelsko-palestinské fiasko. Problém je, že v tomhle překrouceném a zjednodušeném příběhu není jediné místečko (...) pro tři tisíce let dějin, filosofie, učenosti, řemesel, psaní, mystiky, divadla, umění, smilnění nebo dobře načasovaného a vybroušeného humoru, sakra!“

Poté co Sheldon uteče se synem zavražděné ženy, vloží se do příběhu norská policie a zároveň teze, že starý muž trpí pokročilou senilitou. Rozhodnutí závisí na samotném čtenáři – interpretace Sheldonem deklarovaných vzpomínek a podivně ožívajících přátel a členů rodiny, kteří mají být dávno mrtví, však spočívá mnohem spíš v obranných mechanismech bystré, avšak bolestně ztrápené mysli. Záchrana malého chlapce, jenž za celou knihu neřekne jediné slovo, je pro Sheldona tak důležitá proto, že vlastního syna před smrtí zachránit nedokázal.

Na to, aby Norsko v noci bylo jen přehlídka ničivých existenciálních trablů, se v něm však vyskytuje příliš mnoho (povětšinou uštěpačného) humoru. Samotný námět důchodce utíkajícího před zločinci i před zákonem nemůže nepřipomenout bestseller Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel švédského autora Jonase Jonassona. Zatímco ten se však bez zjevného komického účinku urputně pokoušel propojit řadu absurdních situací ve stylu Forresta Gumpa, Miller se z lehkostí naváží do řady témat politických („Paul Viking! Paul Bezchybně Maskovaný Albánský Kluk Co Není Na Útěku Norskou Divočinou Se Starým Bláznem. (...) Jaký by to byl ale Viking bez válečné sekyry nebo něčeho podobně ničivého? Kdybych tady měl kopii republikánského stranického programu, dal bych ti ho“) i jiných. Například teoretizování norských policistů o tom, jakou roli v případu vraždy hraje Sheldonův etnický původ, je k popukání.

Sheldon si zkrátka jde svým osobitým stylem pro rozhřešení, přičemž se s postupujícím dějem stupňuje napětí, zda se mu ho dostane. Závěrečná zpřítomněná scéna pak působí takřka hypnoticky a koncentruje se v ní vše, co Millerův styl psaní dělá tak poutavým: schopnost výstižného úsporného výrazu, snové vyvolávání minulosti a vtahující popis místa aktuálního děje. Derek B. Miller přivedl na svět napínavý, mírně ironický román s prvky thrilleru, který bez potíží obstojí v konkurenci „vážných témat“ (o tom svědčí i nespočet nominací na literární ocenění). Na knižní debut je to více než úctyhodné.