Jak děti seznámit s tématem rodičovství homosexuálních a lesbických párů? Otázka, která je v současnosti stále aktuálnější. V českém prostředí nenalezneme mnoho knižních titulů zabývajících se touto problematikou. I když se v posledních letech některé začínají objevovat na pultech knihkupectví, jedná se stále o ojedinělé překlady zahraničních autorů. Příkladem mohou být knihy nizozemské dvojice Lindy de Haan a Stern Nijland Princ a princ (2013), jež velmi jednoduchou a snadno pochopitelnou formou vypráví příběh o lásce mezi dvěma muži, Pietera Fellera Jedno morče a dvě mámy (2015) či německého autora Markuse Orthse Zebra pod postelí (2017). Původní české tituly pro děti na dané téma nalezneme pouze zřídka. Výjimku tvoří například kniha Markéty Pilátové Jura a lama (2012), která je první českou knihou pro děti zpracovávající problematiku dítěte žijícího v rodině tvořené dvěma matkami. Odlišnost sexuální orientace zůstává v dětské literatuře stále velmi kontroverzním a tabuizovaným tématem, jež je dětem zprostředkováno pouze výjimečně.

Pro spisovatele a psychiatra Justina Richardsona je tématem osobním. V roce 1997 uveřejnil v deníku The New York Times svůj článek Elite Schools Face the Gay Issue (Elitní školy čelí otázkám homosexuality), popisující jeho spolupráci s vybranými školami v New Yorku. Projekt měl za cíl debatovat s učiteli, rodiči a studenty o problematice vývoje sexuální orientace u dětí a mládeže. Se svým partnerem, dramatikem Peterem Parnellem, vydali v nakladatelství Simon and Schuster v roce 2005 první společnou dětskou knihu vycházející ze skutečných událostí And Tango Makes Three (v českém překladu Tango. Skutečný příběh jedné tučňáčí rodiny). Kniha získala několik prestižních ocenění, např. American Library Association Notable Book Award.

Příběh nás zavádí do zoologické zahrady v newyorském Central Parku, kde má domov spousta různých živočichů se svými rodinami. Je zde také výběh tučňáků uzdičkových, v němž žijí samečkové Roy a Silo. Všechen možný čas tráví spolu a stejně jako ostatní by chtěli ve svém hnízdě vysedět vlastní miminko. S kamínkem, který přinese Roy, se jim to ale samozřejmě nemůže podařit. Zájmu Roye a Sila si všimne jejich ošetřovatel. Ten dostane nápad a donese jim do hnízda opuštěné tučňáčí vejce. Po nějakém čase, kdy se Roy a Silo střídají při sezení na vejci, se z něj vyklube mládě. Ošetřovatel jej pojmenuje Tango, „protože, jak se říká, na tango jsou potřeba dva“.

Jméno mláděte je odvozeno od tance, společné aktivity, na které se vždy podílejí dvě bytosti vytvářející něco společného. Stejně jako v tanci, tak i při početí nového života. Anglický název knihy And Tango Makes Three (v doslovném překladu A tango tvoří tři) přináší ještě další význam, neboť autoři nepracují pouze s představou tančící dvojice, ale tango pojímají jako metaforu láskyplného vztahu dvou partnerů. Do jejich společného života přichází dítě, které je bráno jako součást tohoto „tance“, a od této chvíle se již nejedná o tanec partnerů, ale celé rodiny.

Příběh inspirovaný skutečností dokládá, že i v přírodě nalezneme různé druhy zvířat s homosexuálními sklony, která jsou schopna vychovat vlastní mládě. Podle autora Justina Richardsona si kniha kladla za cíl především pomoci dospělým představit dětem rodinné prostředí, v němž jsou rodiče stejného pohlaví.

Autoři zde s lehkostí a nezaujatě vyprávějí čtenáři příběh dvou tučňáků, aniž by se jakkoliv snažili poučovat či podsouvat svoje názory. Nestrannosti je dosaženo především pozicí vypravěče, který je nezávislým pozorovatelem, a také volbou protagonistů. Právě zvířecí hrdinové jsou pro dětského čtenáře v příběhu přirozenými průvodci, se kterými se dokáže snadno ztotožnit a díky nim lépe porozumět náročnějším tématům. Výběr reálného příběhu ze zvířecí říše tak plní dvě funkce: zaručuje přitažlivost pro dětského čtenáře a představuje přirozené východisko pro tabuizované téma, neboť odkazuje ke světu zvířat, v němž se zcela běžně objevují jedinci s homosexuálními sklony.

Výtvarný doprovod ke knize vytvořil americký ilustrátor Henry Cole. Jeho barevné ilustrace korespondují s dětským vnímáním světa a zprostředkovávají, byť mnohdy se zbytečnou popisností, vizuální podobu příběhu (například společné aktivity hrdinů jsou explicitně uvedeny v textu i znázorněny ilustrací). Nejedná se ovšem o prvoplánovost, nýbrž o další přidanou hodnotu, neboť toto zdánlivé zdvojení posiluje účinnost v zobrazení pevného pouta mezi Royem a Silem. Realistické ztvárnění tučňáků i celé zoologické zahrady odkazuje na reálnost příběhu, avšak oba protagonisté jsou výtvarně zpracováni s výraznými personifikačními rysy.

Kniha je dle nakladatelství určena dětem od dvou let, avšak v internetových knihkupectvích i zahraničních recenzích je tato věková hranice zvýšena na úroveň od tří do osmi let. U dětí nižšího věku může příběh zajisté fungovat jako pohádka ve zcela jednoduché rovině, jak splněním přání dosáhnout štěstí. Avšak pro komplexnější pochopení tématu homosexuálního rodičovství je zapotřebí už větší míra dětské zkušenosti a rozvinutějšího myšlení, které je typické právě pro období tří let výše, kdy se dítě začíná zajímat o svět kolem sebe a ptát se.

Tango. Skutečný příběh jedné tučňáčí rodiny, novinka v knižní produkci českého nakladatelství LePress, je na našem trhu jednou z mála dětských knih nabízející dětskému čtenáři otevřený a přirozený pohled na tabuizovanou tematiku, k níž přistupuje s nadhledem a jemností. Bude fungovat jako hezký pohádkový příběh, ale i jako kniha, po které mohou sáhnout dospělí, ať už v reakci na zvídavé otázky dětí, nebo ve snaze předejít těmto dotazům prostřednictvím citlivě vyprávěného příběhu.