Nepříliš objevná kniha věnovaná dějinám objevných cest
Lidé cestují za zábavou, za prací i z mnoha dalších důvodů a nejinak tomu bylo i v předcházejících staletích. Cestopisné zprávy, které mnozí cestovatelé zanechali, nám mohou posloužit jako sonda do myšlenkového světa předchozích generací. Pozvolný ústup od europocentrického vnímání světa se snaží čtenářům přiblížit práce německého medievalisty.
Cestování na dlouhé a ještě delší vzdálenosti není zdaleka jen záležitostí posledních desetiletí. Za obchodem, vzděláním či z náboženských pohnutek se lidé vydávali na cesty již před stovkami let, o něco později se jako další motivace přidala touha po dobrodružství a turistika. Fenomén cestování a jeho proměny v čase, zejména zahrneme-li pod něj i zámořské objevitelské plavby, se stal předmětem výzkumu řady historiků, z těch českých můžeme zmínit alespoň Josefa Janáčka, Jaroslava Pánka, Josefa Opatrného, Svatavu Rakovou, Milana Hlavačku, Zdeňka Hojdu či Vojtěcha Bažanta. Tématem se ale pochopitelně zabývá i řada zahraničních badatelů, jejichž práce si v některých případech najdou cestu i na český trh. Nejnovějším původně cizojazyčným přírůstkem na českém trhu je kniha německého medievalisty Jürgena Sarnowského (nar. 1955) Objevování světa s podtitulem Od Marka Pola k Humboldtovi, kterou v překladu Jana Hlavičky zpřístupňuje českému čtenáři nakladatelství Vyšehrad.
Autor se zabývá sociálními a hospodářskými dějinami středověku, dějinami měst, duchovními dějinami, křížovými válkami a poutnictvím, dějinami obchodu, středověkým dějepisectvím a přírodní filozofií. Je mimo jiné autorem monografie o středověké Anglii a dvou monografií o rytířských řádech.
Evropa se otevírá
Způsobů, jakým téma cestování pojmout a zpracovat, se nabízí celá řada a je zcela na autorovi, ke kterému z nich se přikloní. Sarnowsky již v úvodu knihy osvětluje, že se rozhodl postavit svůj text na dochovaných záznamech z cestopisů, čímž chce „zřetelně ukázat, jak se Evropa – i přes setrvávající předsudky a mýlky – postupem času otevírala a obracela k jiným kulturním okruhům“. Jiné otázky, jako například formality, bez jejichž vyřízení nebylo možné se na cestu vydat, finanční zajištění, užití dopravních prostředků, se rozhodl v tomto případě ponechat stranou.
V osmi kapitolách Sarnowsky podává přehled klíčových cest, které postupně přispěly k rozšíření evropských znalostí o dalších částech světa. Samozřejmě nechybějí cesty Marka Pola, Kryštofa Kolumba, Jamese Cooka a dalších objevitelů známých z učebnic dějepisu, autor se ale poměrně podrobně věnuje například také jezuitským misiím v Číně a Japonsku, kolonizaci Kanárských ostrovů, pokusu o zřízení dánské obchodní stanice na Cejlonu a dalším méně známým událostem. Přehled významných objevitelských cest zakončuje, jak název knihy napovídá, výpravami Alexandra Humboldta po Latinské Americe. Často se také zmiňuje o cestopisech německojazyčných autorů, kteří se výprav obvykle ve španělských či holandských službách účastnili. Je jasné, že zde autor míří především na německé čtenáře, v širším středoevropském měřítku se však jedná o informace zajímavé i pro Čechy. Naopak některé jiné dějinné události autor překvapivě pojal jen velmi stručně (první anglická kolonie na Roanoke, cesta Otců poutníků), patrně proto, že z těchto podniků se autentických zápisů mnoho nedochovalo.
Pro první kontakt
Poněkud problematický je fakt, že autor na mnoha místech sklouzává k prostému popisu jmen, míst a časových údajů, a citacím či analýze cestopisných záznamů se příliš prostoru nedostává. Jistě není možné dobové zápisy předložit bez náležitého úvodu – tehdejší výrazy a často chybná geografická označení by pro většinu čtenářů byly matoucí a nesrozumitelné –, ale text knihy se tak místy přibližuje jazyku již zmíněných středoškolských učebnic. Zejména pasáže věnované Kolumbovým, da Gamovým či Magalhãesovým plavbám by jistě bylo možné zkrátit a ve větší míře nahradit dokreslujícími citáty, neboť se jedná o informace téměř notoricky známé již z děl jiných autorů. To obzvláště vynikne v případě názvu podkapitoly Čtyři plavby Kryštofa Kolumba, který je zcela totožný s názvem jedné z knih výše uvedeného Josefa Janáčka.
Polemizovat by bylo možné i s rozdělením textu do kapitol. Autor se sice snaží o chronologické i teritoriální dělení, u některých kapitol je ale jejich výstavba tematicky velmi nesourodá. V sedmé kapitole tak autor propojil činnost jezuitů v Číně a Japonsku s pátráním po „severní“ cestě do Asie podél sibiřského pobřeží, v následující kapitole pak plynule přechází od vzniku kolonie na Roanoke k výzkumným cestám Alexandra Humboldta, tyto události přitom od sebe dělí více než dvě stě let.
Pozitivem je, že text knihy je doplněn přehlednými mapami a na závěr je připojena chronologická tabulka významných cest i seznam pramenů a literatury, ke každé kapitole jednotlivě. Ocenit je nutné i práci překladatele a redaktora, jak je v případě nakladatelství Vyšehrad dobrou tradicí.
Lze jistě souhlasit s autorovým výrokem, že „dějiny raných objevných cest nabízejí důležitý základ pro pochopení moderního světa“. V tomto ohledu je možné knihu s čistým svědomím doporučit, avšak hlavně čtenářům, pro které se jedná o první kontakt s daným tématem, případně čtenářům se skutečně hlubokým zájmem o něj, neboť ti se zde některé nové informace přeci jen dozvědí. Pro ostatní čtenáře se může jednat přinejlepším o příjemnou oddechovou četbu.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.