Cestování na dlouhé a ještě delší vzdálenosti není zdaleka jen záležitostí posledních desetiletí. Za obchodem, vzděláním či z náboženských pohnutek se lidé vydávali na cesty již před stovkami let, o něco později se jako další motivace přidala touha po dobrodružství a turistika. Fenomén cestování a jeho proměny v čase, zejména zahrneme-li pod něj i zámořské objevitelské plavby, se stal předmětem výzkumu řady historiků, z těch českých můžeme zmínit alespoň Josefa Janáčka, Jaroslava Pánka, Josefa Opatrného, Svatavu Rakovou, Milana Hlavačku, Zdeňka Hojdu či Vojtěcha Bažanta. Tématem se ale pochopitelně zabývá i řada zahraničních badatelů, jejichž práce si v některých případech najdou cestu i na český trh. Nejnovějším původně cizojazyčným přírůstkem na českém trhu je kniha německého medievalisty Jürgena Sarnowského (nar. 1955) Objevování světa s podtitulem Od Marka Pola k Humboldtovi, kterou v překladu Jana Hlavičky zpřístupňuje českému čtenáři nakladatelství Vyšehrad.

Autor se zabývá sociálními a hospodářskými dějinami středověku, dějinami měst, duchovními dějinami, křížovými válkami a poutnictvím, dějinami obchodu, středověkým dějepisectvím a přírodní filozofií. Je mimo jiné autorem monografie o středověké Anglii a dvou monografií o rytířských řádech.

Evropa se otevírá
Způsobů, jakým téma cestování pojmout a zpracovat, se nabízí celá řada a je zcela na autorovi, ke kterému z nich se přikloní. Sarnowsky již v úvodu knihy osvětluje, že se rozhodl postavit svůj text na dochovaných záznamech z cestopisů, čímž chce „zřetelně ukázat, jak se Evropa – i přes setrvávající předsudky a mýlky – postupem času otevírala a obracela k jiným kulturním okruhům“. Jiné otázky, jako například formality, bez jejichž vyřízení nebylo možné se na cestu vydat, finanční zajištění, užití dopravních prostředků, se rozhodl v tomto případě ponechat stranou.

V osmi kapitolách Sarnowsky podává přehled klíčových cest, které postupně přispěly k rozšíření evropských znalostí o dalších částech světa. Samozřejmě nechybějí cesty Marka Pola, Kryštofa Kolumba, Jamese Cooka a dalších objevitelů známých z učebnic dějepisu, autor se ale poměrně podrobně věnuje například také jezuitským misiím v Číně a Japonsku, kolonizaci Kanárských ostrovů, pokusu o zřízení dánské obchodní stanice na Cejlonu a dalším méně známým událostem. Přehled významných objevitelských cest zakončuje, jak název knihy napovídá, výpravami Alexandra Humboldta po Latinské Americe. Často se také zmiňuje o cestopisech německojazyčných autorů, kteří se výprav obvykle ve španělských či holandských službách účastnili. Je jasné, že zde autor míří především na německé čtenáře, v širším středoevropském měřítku se však jedná o informace zajímavé i pro Čechy. Naopak některé jiné dějinné události autor překvapivě pojal jen velmi stručně (první anglická kolonie na Roanoke, cesta Otců poutníků), patrně proto, že z těchto podniků se autentických zápisů mnoho nedochovalo.

Pro první kontakt
Poněkud problematický je fakt, že autor na mnoha místech sklouzává k prostému popisu jmen, míst a časových údajů, a citacím či analýze cestopisných záznamů se příliš prostoru nedostává. Jistě není možné dobové zápisy předložit bez náležitého úvodu – tehdejší výrazy a často chybná geografická označení by pro většinu čtenářů byly matoucí a nesrozumitelné –, ale text knihy se tak místy přibližuje jazyku již zmíněných středoškolských učebnic. Zejména pasáže věnované Kolumbovým, da Gamovým či Magalhãesovým plavbám by jistě bylo možné zkrátit a ve větší míře nahradit dokreslujícími citáty, neboť se jedná o informace téměř notoricky známé již z děl jiných autorů. To obzvláště vynikne v případě názvu podkapitoly Čtyři plavby Kryštofa Kolumba, který je zcela totožný s názvem jedné z knih výše uvedeného Josefa Janáčka.

Polemizovat by bylo možné i s rozdělením textu do kapitol. Autor se sice snaží o chronologické i teritoriální dělení, u některých kapitol je ale jejich výstavba tematicky velmi nesourodá. V sedmé kapitole tak autor propojil činnost jezuitů v Číně a Japonsku s pátráním po „severní“ cestě do Asie podél sibiřského pobřeží, v následující kapitole pak plynule přechází od vzniku kolonie na Roanoke k výzkumným cestám Alexandra Humboldta, tyto události přitom od sebe dělí více než dvě stě let.

Pozitivem je, že text knihy je doplněn přehlednými mapami a na závěr je připojena chronologická tabulka významných cest i seznam pramenů a literatury, ke každé kapitole jednotlivě. Ocenit je nutné i práci překladatele a redaktora, jak je v případě nakladatelství Vyšehrad dobrou tradicí.

Lze jistě souhlasit s autorovým výrokem, že „dějiny raných objevných cest nabízejí důležitý základ pro pochopení moderního světa“. V tomto ohledu je možné knihu s čistým svědomím doporučit, avšak hlavně čtenářům, pro které se jedná o první kontakt s daným tématem, případně čtenářům se skutečně hlubokým zájmem o něj, neboť ti se zde některé nové informace přeci jen dozvědí. Pro ostatní čtenáře se může jednat přinejlepším o příjemnou oddechovou četbu.