Významná současná bulharská spisovatelka Emilija Dvorjanova se narodila v roce 1958 v Sofii, kde nejprve vystudovala na hudebním gymnáziu hru na klavír a později filozofii na Sofijské univerzitě svatého Klimenta Ochridského. Doktorát obhájila prací Estetický základ křesťanství (Естетическата същност на християнството, 1991), která byla o rok později vydána tiskem. V současné době vyučuje na Nové bulharské univerzitě v Sofii tvůrčí psaní a vede semináře věnované slovu a jeho umění, povídce, románu a estetické podstatě křesťanství.

Napsala několik „ženských“ románů, v nichž se proplétají témata hudby, filozofie a náboženství: Dům (Къщата, 1993) a román-fugu Passion aneb Smrt Alice (Passion или смъртта на Алиса, 1995), který byl publikován i ve Francii. V roce 1998 vydala avantgardní novelu La Velata, která vyšla společně s dílem Mileny Kirovové Tělo, vytahování hřebů (Тялото, разковаване). Další romány nesou názvy: Paní G. (Госпожа Г, 2001), Pozemské zahrady Bohorodičky (Земните градини на Богородица, 2006), Koncert pro větu – hudebně-erotické experimenty (Концерт за изречение – опити върху музикално-еротическото, 2008) a prozatím poslední je román U vchodu do moře (При входа на морето, 2014).

Dále vydala několik esejů zaměřených na křesťanskou problematiku: Odepřené potěšení (Отказаното удоволствие), Dogville: Vražda Slova (Догвил: Убийството на Словото), Zkrat (Късо съединение), Boží země (Земята на Бога), Antikrist (Антихрист).

Autorka obdržela několik literárních ocenění: Ohniště v roce 1996 za román Pašije aneb Smrt Alice, Národní cenu ministerstva kultury Christa G. Danova v roce 2007 za román Pozemské zahrady Bohorodičky a v roce 2015 ocenění Román roku za dílo U vchodu do moře.