Nad komiksovým projektem Před Strážci (Before Watchmen) už stihla i u nás většina fanoušků zlomit hůl, protože tak nezáživnou show, kterou předvedly první dvě knihy, aby čtenář pohledal. Jako autor scénáře třetí knihy je ale uveden opěvovaný J. Michael Straczynski, který by měl být zárukou kvality (i když předchozím dílům nepomohla ani slavná jména). Jen díky němu dostane prequel jednoho z nejslavnějších komiksů světa ještě jednu šanci.

V USA vycházely sice všechny řady po sešitech a současně, českému čtenáři se však dostávají do rukou postupně – tudíž můžeme hovořit o třetím pokračování, které snad rehabilituje celý projekt. Protože Straczynskému se podařilo napodobit styl originálu Alana Moorea a napsat několik příběhů zapadajících do světa Strážců poměrně věrně. I když pochopitelně nedosahují kvalit původního komiksu, čtenář se při jejich čtení alespoň nestydí za zneuctění předlohy.

Ve vyprávění o jednotlivých Minutemanech (členech superhrdinského týmu komiksu Strážci) jsme dospěli až k Sůvovi, respektive k Sůvovi mladšímu, který nastoupil na místo původního superhrdiny. Moore jej ve svém veledíle líčí jako podivného devianta, který nalézá uspokojení v převlékání se do kostýmu. Straczynski se snaží objasnit Sůvovy motivy, a tak se mj. vypravíme i do jeho dětství, kde na nás čeká násilnický otec a týraná matka. Nedá se říci, že by byl Straczynski originální, ale odvedl kvalitní řemeslnou práci, z níž v příběhu nic nebije do očí, a – to zejména – Sůva v jeho podání skvěle konvenuje Mooreově předloze. Kdyby byly podobně napsány i ostatní příběhy, skončil by projekt s mnohem pozitivnějšími ohlasy.

Nejlepším příběhem, jenž se prozatím v celé řadě objevil, je ale Dr. Manhattan, jehož osud líčí Straczynski ihned po Sůvovi. Ve Strážcích zůstával Manhattan velkou záhadou. Nejmocnější bytost našeho vesmíru, již stvořil předčasný laboratorní jaderný výbuch, zůstávala neuchopitelná a dokonale nelidská (aby se v závěru příběhu zachovala velmi lidsky). Straczynski se rozhodl vrátit se v čase do doby tragického experimentu a umožnil v jedné realitě zůstat mladému doktorovi obyčejným člověkem. Scenárista přímo v moorovském duchu využívá základních teorií kvantové fyziky a celý příběh staví na známém pokusu se Schrödingerovou kočkou. Dr. Manhattana proměňuje v kvantového pozorovatele a na stránkách komiksu nechává se odehrávat paralelně dvě verze jednoho příběhu (v jedné byla po otevření krabice kočka živá, ve druhé nikoli). A tak se odvíjí před očima čtenářů začátek konce celých Strážců, který je notoricky známý.

Je to vůbec poprvé, kdy jeden z najatých scenáristů předvedl výkon, který by mohl být opatrně připuštěn do kánonu Strážců, jakkoliv tu Straczynski jako autor trochu ustupuje do pozadí. V některých okamžicích si skutečně lze představit, že takhle by dějovou linku vedl sám Moore. V jiných příbězích série Před Strážci by ji vedl ještě lépe – o tom není pochyb. Přesto je jednooký Straczynski králem mezi slepci, které jsme měli doposud možnost v češtině číst.

Dokládá to i posledním příběhem, který zachycuje osudy největšího nepřítele Minutemanů – ohavného Molocha. Zde není scenárista tak pietní jako v případě Dr. Manhattana, dovolí si více volnosti – ve Strážcích není Molochovi věnováno tolik prostoru, takže je to jen logické – a odvypráví skutečně tragický příběh zatrpklého člověka, kterému dal osud od vínku ohavný zjev a k tomu (všeho) schopný mozek.

Příjemnému čtenářskému zážitku napomáhá i skutečnost, že Straczynski dostal k ruce skutečná kreslířská esa, mezi nimi i živou legendu Joea Kuberta (1926). Vizuálně je proto třetí kniha projektu Před Strážci skvělým zážitkem a také díky kreslířům se Straczynskému podařilo předat fanouškům tři příběhy ze světa Strážců, které – konečně – nejsou zbytečně potištěným papírem.