Disney vsadil na auta jako hlavní personifikované postavy už v roce 2006 úspěšným filmem Auta v hlavní roli s odtahovým vozem Burákem a závodním autem Bleskem McQueenem. Svého automobilového hrdinu má nyní i Česko: je jím „auto za dolar“, trabant Egu. A přestože je trabant považován za nejhorší vozidlo na světě, nelze si představit vhodnějšího adepta na českou superstar než u nás tak oblíbené malé autíčko ze starých časů NDR. Předlohou mu bylo skutečné vozidlo a silný příběh. Na motivy cestovatelského deníku dobrodruha a novináře Dana Přibáně trabantí pohádku Jak Egu dojel na konec světa napsala a nakreslila Tereza Václavková.

Byl jednou jeden malý trabant a jeden velký sen… A co se z takového splněného snu dá vytěžit, ukazuje velká one man show vedoucího expedic na konce světa Dana Přibáně, který objíždí města s vtipnými a strhujícími přednáškami o výpravách s trabantem a posléze také dalšími stroji, fiatem „maluchem“ a jawou. Dobrodružství začala v roce 2007 zdoláním Hedvábné stezky ve střední Asii, pokračovala Afrikou a Jižní Amerikou. O každé výpravě vznikl dokument, ten z poslední cesty půjde do distribuce letos. Trabant Egu se stal národním hrdinou – dokázal to, co mnozí považovali za nemožné.

Tereza Václavková má ráda silné myšlenky, současné příběhy a zajímavosti. Není tedy divu, že se rozhodla využít potenciál trabantího dobrodružství a zpracovat je pro dětského čtenáře. Rozsáhlá síť aktivit kolem trabanta Egu zdařile rozšiřuje možnosti zakotvení pohádky u širšího publika. Expediční trabant Egu si například větší děti můžou sestavit v oblíbených vystřihovánkách časopisu ABC, ve kterém Přibáň pracoval.

Václavková se uchýlila k antropomorfizaci, aby tak došlo ke ztotožnění s postavou vysmívaného automobilu, který má sice občas strach, ale většinou mu nechybí kuráž. Z popisu, jaký trabant vlastně je, vyvstává obraz zranitelného, malého a ošklivého vozu, se kterým je o strach jezdit. Na tomto pozadí výrazně vystupuje jeho zarputilost, s níž chce dojet až na konec světa. Autorka jejím prostřednictvím vyzdvihla základní téma síly snu – aneb jak dokázat velké věci, i když vám nikdo nevěří nebo když říká, že něco nejde, aniž by to zkusil.

V knize nechybí náležitá dávka dobrodružství, kterou skýtá cestování, ovšem s důrazem na připravenost. Ukáže dětem i co si sbalit na expedici a jak opravit kolo. A pak už můžou spolu s trabantem Egu vyrazit na poučné putování Afrikou a Jižní Amerikou. Egu má dětskou schopnost se divit, pozastavuje se nad neznámými věcmi, které cestou potkává, jako je poušť, ledovec nebo exotická zvířata, a porovnává je s tím, co zná. Nenásilně a vtipně tak malým dětem přibližuje život na jiných kontinentech a jejich specifika, pro snadnější zapamatovatelnost se zaměřením na ta „nej“: vypráví, jaká je nejvyšší hora Afriky, že kolem rovníku jsou nejkrásnější zvířata a v Americe zase ta nejbarevnější. Přitom rodičům nechává prostor pro dovysvětlení. Pomoc bude třeba zejména u cizích jazyků, například postava Malucha mluví polsky. Egu se na cestu ptá zvířat, lidi v knize nemají místo. Vyústěním příběhu je, že žádný konec světa neexistuje, protože země má tvar jako meloun. Nepostradatelnou součástí výkladu jsou mapy zachycující, kudy Egu putoval.

Velmi důležitou roli hraje v knize motiv kamarádství, které je zásadní pro druhé dobrodružství situované do Jižní Ameriky. Egu na cestu přibírá trabanta Babu, motorku Anežku a Polski Fiat Maluch. Každý z nich má v příběhu důležitou úlohu a i ten nejmenší článek skupiny dokáže velké věci.

Jak Egu dojel na konec světa je milý a něžný příběh bez přítomnosti zla, stejně jako předchozí autorčiny knižní příběhy věnované Jůlince (Jůlinka z veselé zahrádky, 2011; Jůlinka z jedlé zahrádky, 2013). Potěší, pobaví a poučí nejen děti motoristických fanoušků.