Hlavní hrdinkou příběhu je Anička Kropáčková. Bydlí ve městě, kde často prší. Proto není divu, že dvě žabičky nakreslené na jejích často namočených holínkách obživnou. Zdálo by se, že knížka Anička, žabičky a jejich přátelé je určena především dívkám, ale to je omyl. Může si ji zkusit přečíst každý začínající čtenář. Bude překvapen, že to jde úplně samo.

Na začátku vyprávění nemá Anička mnoho kamarádů. Vlastně jen mladšího brášku a maminku, která se neustále stará především o něho. Nikdo netuší, že se na ně celou dobu dívají z dívčích holínek dvě žabičky, které, když chtějí, obživnou. Jmenují se Prakvačka a Lekvačka a umějí si náramně hrát na pískovišti. Když se však blíží dospělá osoba nebo jiné nebezpečí, promění se zpátky v obrázky a nikdo se tajemství nedozví. Patří zkrátka výhradně do Aniččina světa, který je přirozeně pohádkový. Anička je od narození tak trochu princezna. Svačí sice malinové jogurty a tajně trhá nezralé višně jako normální holčička, za kůlnou na ni ovšem čeká tříhlavý drak. Nebezpečný naštěstí není – je to totiž Piškuntálek, vylíhnutý ze špinavého trička, a tomu k dobré náladě stačí tři svačiny a princezna na hraní. Vzadu na zahradě u kůlny se tedy zcela náhodou zrodí velké přátelství holčičky, draka a žabiček, kteří společně prožijí (tak, aby o tom tatínek s maminkou nevěděli) dobrodružné léto. Drak začne růst a má starosti se svou napínající se kůží. Na pískovišti se objeví nešťastná víla, babiččiny narozeniny se blíží a je třeba sehnat velkolepý dárek, do toho dozrávají další a další jahody a Anička dostane angínu. Všechny překážky se dají zdárně přeskočit, když je na to více kamarádů. Dokonce i proměna žabky v motýla není žádný problém. Anička zažije zábavné prázdniny a její rodiče se nestačí divit, jakou mají šikovnou a poslušnou dcerku. Příběh by v podstatě mohl pokračovat donekonečna a čtenář by se nenudil, ale léto je u konce, Anička z kouzelných holínek vyrostla a nastupuje do školky. Pravda je, že těch sto stránek je na začínajícího čtenáře tak akorát.

Pouhé převyprávění děje zajisté nepostihne pravé kouzlo knihy, která je dějově vskutku povedená. Dodejme proto ještě kupříkladu: v příběhu si budete od začátku připadat jako doma, protože se odehrává v obyčejné rodině, kde se pohybují dobře známé postavy hrající zavedené role (maminka má plnou náruč brášky, s tatínkem je legrace, ale je pořád v práci atd.). Pohádkové postavy se naopak stereotypů zříkají a chovají se zcela po svém. Drak není krvežíznivá obluda, ale spíš přerostlý leguán se třemi hlavami a neváhá pomáhat kapesníkovým vílám a nemocným princeznám. Mile působí místa, ve kterých se setkává obyčejná realita s dětskou fantazií a pohádkovostí. V jeden okamžik se Anička seznamuje s pohádkovými bytostmi, a už pospíchá sníst jogurt, aby ho maminka nedala celý Ondráškovi. Dvojité či trojité porce svačiny pak pravidelně končí za kůlnou a my se můžeme jen dohadovat, do jaké míry zapracovala dívčí fantazie a jestli je tam náhodou tatínek nenajde, až si zase půjde posvítit do škvíry. V Aničce, žabičkách a jejich přátelích nejsou hluchá místa a neustále se něco zajímavého děje. Je to zdánlivě jednoduchá, avšak poutavá a vtipná kniha. Trefnými ilustracemi ji téměř na každé straně doprovodila Andrea Tachezy.