Když láska ubíjí
Milostný příběh, nebo snad (psycho)thriller? Anebo ani jedno? Vypadá to, jako kdyby se dokonce ani samotný autor nedokázal rozhodnout. Po bestsellerech Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna je nový román rakouského spisovatele Daniela Glattauera bohužel spíše zklamáním, přestože opět bodoval v knižních žebříčcích.
Milostný příběh, nebo snad (psycho)thriller? Anebo ani jedno? Vypadá to, jako kdyby se dokonce ani samotný autor nedokázal rozhodnout. Po bestsellerech Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna je nový román rakouského spisovatele Daniela Glattauera bohužel spíše zklamáním, přestože opět bodoval v knižních žebříčcích.
Román Navždy tvůj začíná jako nevinná romance a končí jako (nevěrohodný) psychothriller. V patnácti kapitolách tu Glattauer vypráví příběh pětatřicátnice Judith, která se v supermarketu seznámí se sympatickým Hannesem, okouzlujícím architektem v nejlepších letech. Přitažlivý Hannes je nejen snem všech žen, ale především všech potenciálních tchyní a rovněž Judithini nejlepší přátelé jsou jím absolutně nadšeni. Judith se do Hannese zamiluje – či spíše do bezvýhradné lásky, kterou jí tento muž s nekonečnou, místy až otravnou oddaností dává najevo. Avšak intenzita jeho citů ji brzy začne obtěžovat, omezovat, až děsit. Všechny pokusy o rozchod však ztroskotají, Judith se Hannese nemůže zbavit, nemůže ho dostat ze života, ze svých snů. Až nakonec skončí na psychiatrii... Ano, je třeba přiznat, že kniha se čte relativně dobře, jak jsme u Glattauera zvyklí. Příběh je místy dokonce i napínavý – avšak vtip, vřelost, slovní hříčky a lehkost, díky nimž si tento spisovatel získal především mezi čtenáři v německojazyčném prostředí, kde je doma, tolik příznivců, bychom zde hledali marně.
Román se odehrává ve Vídni, po vídeňském koloritu však v knize není ani památky, stejně dobře by mohlo jít o jakékoli jiné anonymní (evropské) město. Dějiště je jaksi bezbarvé, hlavní protagonisté bezkrevní. Lze si jen stěží představit, že by se s nimi někdo ze čtenářů mohl identifikovat tak jako s Emmi a Leem, hrdiny autorových předchozích bestsellerů. Tohle nejsou hrdinové z masa a kostí, tohle jsou duchové. Šediví, nudní, nevěrohodní, nezajímaví. Zamilovaný Hannes je ve své přepjatosti až komický, odtažitá Judith jako by se distancovala od všeho, jako by byla v románu doslova a do písmene jen postavou, figurou. A konečné rozuzlení je prostě bizarní, jako vystřižené z docela jiného žánru – už ne z thrilleru, nýbrž z parodie na thriller...
Daniel Glattauer možná toužil napsat další bestseller o lásce, který bude úplně jiný než jeho předchozí veleúspěšné romány v e-mailech. Novinka skutečně jiná je, je i úspěšná, dobrá však bohužel není. Glattauer tentokrát prostě šlápl vedle – což ovšem rozhodně neznamená, že to není dobrý autor a že bychom se neměli těšit na to, co napíše příště.