Stan Sakai navštívil Prahu a setkal se se svými fanoušky v kině Světozor. Potěšující fakt je ten, že mezi nimi nebyli jen klasičtí čtenáři komiksů, ale také mnoho rodičů s dětmi, kterým se ušatý ronin Usagi Yojimbo líbí. Už tím šlo o jednu z nejzajímavějších komiksovou událost letošního roku. Beseda se slavným kreslířem byla navíc výtečná.

Stan Sakai seděl na pódiu s překladateli Ludovítem Platou (má na svědomí Usagiho v českém znění) a Viktorem Janišem, který celou dobu tlumočil. Sakai se ukázal být velmi příjemným člověkem se smyslem pro humor, který velmi rád a zábavně odpovídá i na ty nejvšetečnější dotazy svých čtenářů.

Dlužno dodat, že si Češi neutržili ostudu. V kině jich mohlo odhadem být ke dvěma stovkám a ukázali, že se v Usagiho příbězích velmi dobře orientují, což muselo Sakaie těšit. I z toho důvodu nenastala ani jednou trapná situace, kdy by se v sále rozhostilo ticho a došly by otázky.

Sakai se mimo jiné přiznal, že ho ušatý samuraj nenudí ani po všech těch letech, kdy píše jeho příběhy. A to to bude bezmála čtvrtstoletí! Je ale jediným majitelem Usagiho, a tudíž s ním může vyvádět, cokoli ho napadne.

I to je důvod, proč se spolu nemohou ani po všech těch letech nudit (důkazem je třeba komiks Vesmírný Usagi, ke kterému Sakai do budoucna chystá pokračování, v němž nakonec všichni zemřou). Pokud by navíc dnes již legendární kreslíř přistoupil na návrh nakladatelství Dark Horse, dočkali bychom se někdy v budoucnu crossoveru Usagiho a Masky. Proč ne?

Dalším z projektů, kterými se v duchu Sakai zaobírá, je napsání příběhu, jenž by byl poctou H. G. Wellsovi a jeho Válce světů. Kreslíře by totiž zajímalo, co by se stalo, kdyby tripody přistály nikoli ve viktoriánské Anglii, ale o dvě tři stovky let dříve ve feudálním Japonsku.

Sakai se také nevědomky přiznal k souznění s polským fantasy spisovatelem A. Sapkowskim. Podobně jako on Zaklínače píše a kreslí Sakai Usagiho hlavně proto, aby mohl číst komiksy, které jsou podle jeho gusta a baví jej.

Neméně zajímavá byla také informace, kde a proč se vzaly ještěrky tokagé, kterými se svět králičího samuraje jenom hemží. Vzhledem k tomu, že hrdinové Sakaiova světa jsou antropomorfní zvířata, potřeboval tvory, kteří by převzali důstojně role domácích mazlíčků, ale i třeba mrchožroutů. Varianta použití obyčejných zvířat mu nepřijde zajímavá (a dokonce si posteskl, že nikdy nepochopil vztah Goofyho a Pluta). Navíc miluje dinosaury a moc rád je kreslí. To už pak byl jen krůček k tomu, aby se hrdinům mezi nohama proplétaly roztomilé ještěrky se svým nezaměnitelným íííp íííp, které Sakai velmi zdařile předvedl českým fanouškům.

Informací, které se české publikum dozvědělo, bylo takříkajíc nepočítaně, a kdo přišel, neprohloupil. Autor navíc každému z příchozích nakreslil při autogramiádě úžasného Usagiho, kam si kdo jen přál, k tomu byly k dostání originály, čehož fanoušci také – i za nemalé peníze – hojně využili.

Celá akce proběhla ve velmi poklidném duchu a ani česká „komiksová obec“ ani nakladatelství Crew neutržili ostudu. Jen houšť a častěji!