Nemoc střední Evropy
Román současné ukrajinské autorky Natalky Sňadanko z prostředí deníku v západoukrajinském městě Tyhyrynu.
Vynikající román současné ukrajinské spisovatelky a novinářky Natalky Sňadanko. Hlavní hrdinka sice literárního, ale velice analytického útvaru, Horyslava Halyčanko, pracuje jako vedoucí televizní přílohy v deníku Kris-2 v západoukrajinském městě Tyhyryn. Kromě toho se snaží dopsat dizertaci na téma Tyhyrynský fenomén. Do novin přijede holandský marketingový poradce, ale záhy zmizí a průběžně jsou v Tyhyryně nalézána mužská těla bez hlav. Příběh se rozvíjí velmi zvolna a lehce, zpočátku autorka ironizující a satirickou formou přibližuje čtenáři současnou situaci v Tyhyryně, politické strany, názory, histoii, současnost. Město je v podstatě rozděleno na dvě poloviny; jedna je pro odtržění Haliče od Ukrajiny a vzniku samostatného státu, zasazuje se o prosazení latinky a její příslušníci se hlásí k uniatské církvi. Druhá část je naopak pro úzkou spolupráci s Východní Ukrajinou, patří k pravoslavné církvi a trvá neoblomně na cyrilici. V novinách pracují zastánci obou směrů, což jim ovšem nevadí ve spolupráci. Horyslava, která se s Holanďanem stýkala, se brzy stává osobou nejobeznámenější se situací, jejím milencem se stane vyšetřovatel případu a pod jejím jménem začnou v Německu vycházet články o Ukrajině a Ukrajincích.
Kniha je psána v ich-formě, jistě nese i stopy autobiografické, neboť autorka pracovala ve lvovských novinách a průběžně spolupracuje s nejrůznějšími ukrajinskými a německými periodiky. Na příběhu je silně znát její novinářská praxe, příběh je rozdělen do kratších oddílů, prokládán fiktivními úryvky z deníků či novin, připomíná reportáž.
Sňadanko je známá svým nekompromisním nastavováním zrcadla ukrajinské společnosti, Haliči zejména. Navazuje na tradici ukrajinské burleskní školy založené již v 18. st. Ivanem Kotljarevským s jeho Enejidou. Autorka se nebojí ironizovat a zesměšňovat mnohé ukrajinské komplexy, předsudky a názory, které jsou často využívány nacionalisticky orientovanými politiky či spisovateli. Již zmíněný Tyhyrynský fenomén má být parodií na tzv. stanislavský fenomén, literární proud, který téměř zbožštil spisovatel a básník Jurij Andruchovyč (Stanislav = styrý název západoukrajinského města Ivano-Frankivsk). Sňadanko však nepoužívá úplně lokální problematiku a její kniha musí být srozumitelná všem Středoevropanům, kteří se jen trochu zajímají o své okolí. Mnoho situací, charakterů či událostí lze s klidem vztáhnout na naše prostředí.
Jediné, co lze autorce vytknout, je trochu protáhlý konec, kdy má čtenář pocit, že už už došlo k tomu nejdůležitějšímu a příběh je završen, ale stále se objevují nová fakta, která jen jaksi doplňují vyvrocholení komplikovaného, ale velice jasného příběhu.
Román již vyšel v Německu, Polsku a Rusku.