S počátky romské slovesné kultury a písemnictví je na místě vzpomenout na prvního českého romistu, obrozence Antonína Jaroslava Puchmajera (1769-1820), autora díla Romáňi Čib, das ist: Grammatik und Wörterbuch der Zigeuner Sprache, nebst einigen Fabeln in derselben. Dazu als Anhag die Hatýrka oder die Čechische Diebessprache. 
(Romáňi Čib, to je: gramatika a slovník cikánštiny včetně několika bajek v téže. K tomu jako příloha Hantýrka nebo česká řeč zlodějů.)Prag, Fürst-erzbischöfliche Buchdruckerei 1921 

Puchmajer, přestože byl Čech, je vlastně první autor používající romštinu na našem území. Puchmajer překládá z romštiny (několik příběhů) a také do ní překládá - cvičné věty své učebnice, ezopské bajky a úryvky evangelia. 
V následujícím uveďme příklady tehdejší romštiny, která celkem dobře porozumíme, a sice 

1. Ezopskou bajku o beránku a vlku (str. 52 - 53 originálu)
2. verše o lese (str. 76 - 78 originálu) 
3. příběh o milosrdném Samaritánovi. (str. 78 - 80 originálu)

Před ukázkami je uveden opis titulního listu “Románi Čib”.
Uvádíme elektronický přepis Puchmajorova trojjazyčného (romského, českého a německého)
textu.

R o m á n i Č i b, das ist: Grammatik und Wörterbuch der Zigeuneur Sprache, nebst einigen Fabeln in derselben.
Dazu als Angang die H a n t ý r k a, oder die Čechische Diebessprache.
Von Anton Jaroslaw Puchmayer.

P r a g.
Gedruckt in der Fürst-erzbischöflichen Buchdruckerey auf
Kosten der Josepha verwittweten Vetterl von Wilden-
brunn, Buchdruckerinn.
1821.

- ( 52 ) -
Fabeln

Ruv th́o Bakróro.
Wlk a beránek.
Der Wolf und das Lamm.

Ruv th́o bakróro, kamľas pes lenge te pi-
Wlk a beránek, chtwelo se gim pj-
Der Wolf und das Lamm, wollten trin-
jel, avie xie léňori, kaj te pijem páňori. Ruv
ti, přišli k potůčku, aby pili wodičku. Wlk
ten, kamen zum Bächlein, zu trinken das Wasserlein. D. W.
has terdo upré, th́o bakróro téle. Dyklas o ruv
stál nahoře, a beránek dole. Widel wlk
stand oben, und das Lamm unten. Sahe der Wolf
e bakróres, pchenďas: "Hoske mange čikaľáres
gehně, řekl: "Proč mně kaljš
das Lamm, sprach: "Warum mir trübest du
o páni?" Pchenďas o bakróro: "Našti tuke, raja
wodu?" Řeklo gehně: "Nemohu tobě, pane
das Wasser?" Sprach das Lamm: "Nicht kann ich dir, Herr
mro! te čikaľárav o páni: vaj tular kia man de tcha-
mug! kaliti wodu: nebo od tebe ke mně te-
mein! trüben das Wasser: denn von dir zu mir es flie-
ďol." Pchenel o ruv: "Ehi odoleske berš, so man
če." Prawj wolk: "Gest tomu rok, cos mě
ßet." Spricht der Wolf: "Es is dem ein Jahr, was mir
košťal." Pchenďas o bakróro: "Mange nane buter
lál." Řekl beránek: "Mně nenj wjce
du gefluchet hast." Sprach das Lamm: "Mir nicht ist mehr

- ( 53 ) -
čak trin čon." Akana ruv: "To has tro pchral?"
než tři měsýce." Nynj wlk: "To byl twůg bratr?"
als drey Monate." Jetzt der Wolf: "Das war dein Bruder?"
Proda bakróro: "Me som korkoro the korkoro;
Nato gehně: "Ga gsem sám a sám;
Darauf das Lamm: "Ich bin allein und allein;
mange nane nihavo pchral." "Ač tu odova, vaj
nemám žádného bratra." "Buď ty to, nebo
ich habe keinen Bruder." "Sey du es, oder
tro pchral, vaj tro dad: savore san vina." Chu-
twůg bratr, nebo twůg otec: wšichni gste winni." Po-
dein Bruder, oder dein Vater: alle seyd schuldig." Er er-
dyňas dandenca, činďas preko e bakróres.
padl zubami, roztrhl na kusy beránka.
griff mit den Zähnen, zerriß in Stücke das Lamm.

Avoka kéren o mižech a lačenca.
Tak dělagj zlj s dobrými.
So machen es die Bösen mit den Guten.

-(76)-
V e r s e.

O vešoro a pajtrenca,
O lesýčku s listjm,
O Wäldchern mit Blättern,
O čiriklo e pchakenca!
O ptáku s křidlami!
O Vogel mit Flügeln!

To mede dar dykava,
Gestli gá strach vwidjm,
Wenn ich Furcht erblicke,
Andre tute chuťava.
Do tebe skočjm.
In dich ich springen werde.

- ( 78 ) -
Veša, veša zelenone,
Lese, lese zelený,
Wald, Wald grüner,
De tuto pale angál mande!
Dey se (roztáhni se) přede mnau!
Gib dich (breite dich aus) vor mir!
To me e dar dykava,
Gestli gá strach vwidjm,
Wenn ich Furcht erblicke,
Štar bárora chuťava.
Čtyry ploty přeskočjm.
Vier Zäune überspringe ich.


Lucae X, 30 - 37.
30. Jek manuš geľas Jeruzalematár Jerichoste,
Geden člowěk šel z Geruzaléma do Jericho,
Ein Mesch ging von Jerusalem nach Jericho (hinab),
peľas maskar čor, ahve les čorde, kana les marde,
pal mezy lotry, kteřj geg okradli, když geg zbili,
fiel unter die Diebe, die ihn bestahlen, nachdem ihn sie geschla-
gele okia, pas xides les mukle.
šli pryč, odpolu žiwého geg nechali.
gen hatate,) gingen sie davon, hal todt ihn ließen.
31. Talinďas pes, kaj jek rašaj geľas oda dromeha,
Stalo se, že gedej kněz šel tau cestau,
Es trug sich zu, daß ein Briester ging diese Straße,
kana les dykľas, geľas okia.
když geg vzřel, šel pryč.
als ihn er sah, ging er weg.

35. Nyna the Jahnos, kane pas oda helos,
Též y jahen, když byl v toho mista,
Desgleichen auch ein Levit, als er war an dem Orte,
dykľas les, the nyna les mukľas.
spatřil geg, a též geg pominul (nechal).
sah ihn, und auch ihn ließ (vorüberging).

- ( 79 ) -
33. Samaritános geľas dromeha, avľas kia leste,
Samarytan šel cestau, přišel k němu,
Ein Samaritan ging diesen Weg, kam zu ihm,
the dykľas les, láče jíleha chas čalado.
a zhlydl geg, dobrým srdcem byl hnut.
und sah ihn, mit gutem Herzen ward gerührt.
34. Avlas kie léste, pchandľas leskre daba,
Přistaupil k němu, vwázal geho rány,
Ging zu ihm, verband dessn Munde,
čiďas olegis the mol: dyňas les pre pesko grast,
nalil olege a wina: dal geg na swého koně,
goß Oel und Wein: gab ihn auf sein Pferd,
ligeďas es andre krčma, has leske vaš leste starosťa.
wedl geg do hospody, měl o něho péči.
führt ihn in die Herberge, hatte um ihn Sorge.
35. Aver dives liľas duj love, dyňas gaxeske,
Druhého dne wzal dwa penjze, dal hospodáři,
Des anderen Tages zog er zwey Geldstücke heraus, gab
thew pchenďas: Te avel tuke vaš leste starosťa:
a řekl: Měg (buď tobě) o něg péče:
dem Wirthe) ind sagte: Habe für ihn Sorge:
so pro odova tchoveha, až me man lisarava pale,
co na to wynaložjš, až gá se wrátjm zpět,
was darüber du ausgeben wirst, bis ich kehren werde zurück,
me tuke pocinava.
gá tobě zaplatjm.
ich dir bezahlen werde.

39. Ko ode trinendar tuke hi suno te avel láco
Kdo z těch třj tobě zdá se býti dobrý
Wer von diesen Dreyen dir scheint zu seyn guter
manuš ode leske, havo peľal maška čor?
člowěk tomu, který padl mezy zloděge?
Mensch dem, der gefallen ist unter die Diebe?

- ( 80 ) -
37. Jov pchenďas: Odov, havo kerďas láčo jílo
On prawil; Ten, který včinil dbré srdce
Er sagte: Der, welcher gethan hat gutes Herz
pre leste. Pchenďas leske Ježišos: Xa, the ker
nad njm. Řekl mu Gežjš: Gdi, a včiň
an ihm. Sprach zu ihm Jesus: Gehe hin, und thue
tu akaďa.
ty tak.
du desgleichen.