PN

Pavel Nývlt

Zdá se, jako by se před Antickou knihovnou otvíraly dvě cesty. Cesta vytyčená tímto svazkem svou náročností vede k rezignaci na snahu oslovit širší okruh zájemců o starověk a k publikování pro studenty klasických jazyků, kterých ovšem stále ubývá.

Když autor této recenze v minulém čísle Listů filologických ve svém referátu o českém překladu kompletního Polybiova historického díla z pera profesora Pavla Olivy napsal, že by v předmluvách mohly být ve větší šíři pojednány „Polybiovy názory o kauzalitě, o pragmatické historii, o cyklickém střídání ústav či o jeho předchůdcích,“ neměl tušení, že Pavel Oliva právě dokončuje útlou knížku recenzovanou zde. Zda je nyní tato mezera zaplněna, vysvitne na následujících řádcích.