Od jara roku 1962 kolovaly Prahou zvěsti, že se v nejsledovanějším sovětském literárním časopise těchto let, v Novém miru Alexandra Tvardovského, už brzy objeví dílo naprosto neznámého prozaika o stalinských lágrech, které všem dosud nevěřícím Tomášům umožní nahlédnout do jejich nejutajovanějších tajností.
MZ
Miluše Zadražilová
Pro Andreje Platonova bylo údobí války alespoň v jednom šťastné – i jeho, zavržence s počínající tuberkulózou, povolali do armády jako válečného dopisovatele. Zdálo se, že klatba pominula.
S delším časovým odstupem se obrací k českému čtenáři se svou zašifrovanou zprávou o apokalypse ruské utopie Andrej Platonov, který je ve světových rusistických kruzích považován za klíčového autora revoluční prózy meziválečného údobí.
Z intenzivního pocitu nesamozřejmosti přebývání na tomto pozemském světě i v ruské literatuře odvinul básník Vladislav Felicianovič Chodasevič svůj ústřední životopisný mýtus...
Kniha s názvem Těžká lyra je výborem ze sbírek Šťastný domek (1914), Cestou zrna (1920), Těžká lyra (1922), napsaných v Rusku, z exilové Evropské noci (1927) a esejů, které mají své těžiště v tvorbě za hranicemi Ruska.
Proč ale byly memoáry Niny Berberovové opatřeny tak zvláštním názvem?...
