Margot Vanderstraeten navazuje na úspěšnou knihu Mazl Tov, ve které sdílela své zážitky ze života v ortodoxní židovské rodině. Ačkoli vytvořit dobré pokračování úspěšného díla je sen mnoha autorů, daří se to jen zřídkakdy. Výjimkou není ani Vanderstraeten. Místo ucelené knihy napsala spíše nesourodé zápisky z pozorování židovské komunity v Antverpách.
Vlámská publicistka a spisovatelka se zajímá o souvislost mezi traumaty z dětství a dalším životem, ale i o lidi, kteří se od okolní většiny liší svou národností, sexuálním zaměřením či náboženstvím. Její dosud nejúspěšnější knihou je Mazl tov, autobiografický příběh o antverpské ortodoxní židovské komunitě, který vyšel i v českém překladu.
Vyprávění o soužití nežidovské pomocnice s obyvateli košer domácnosti přináší podobné sdělení jako sledovaný seriál Netflixu Unorthodox (Neortodoxní): při bližším pohledu do uzavřené komunity najdeme „lidi jako my“. Zatímco však seriál sleduje hrdinku na dramatickém útěku z ultraortodoxní židovské komunity v Brooklynu, autobiografická kniha belgické novinářky nabízí pohled do fungující moderně ortodoxní rodiny z Antverp, jejíž členové nemají zaječí úmysly a svůj způsob života pečlivě střeží.
