Podobně jako Hluk padajících věcí se i nově vydaný Vásquezův román Reputace odehrává v kolumbijské Bogotě, tentokrát však sledujeme výrazně komornější příběh karikaturisty Javiera Mallarina. Hlavní roli v knize hraje paměť, její křehkost, tvárnost, nespolehlivost či sebezáchovná rozmarnost.
Juan Gabriel Vásquez
„Chuť vyprávět, co člověk prožívá, když na něj dopadají velké dějiny, je podle mě ta nejlepší pohnutka k napsání románu. Zviditelnit neviditelné,“ říká kolumbijský spisovatel Juan Gabriel Vásquez. Rozmlouvali jsme s ním o současné kolumbijské literatuře, o magickém realismu, o strachu a o tom, jak mu čelit, o poslání románu a odpovědnosti romanopisce, o jeho oblíbených autorech.
V románu Hluk padajících věcí vykresluje kolumbijský spisovatel Juan Gabriel Vásquez prostřednictvím protagonistů dvou do sebe zasazených příběhů – Antonia a o generaci staršího Laverdeho – realitu kolumbijského života od sedmdesátých let do současnosti. Realitu světa drogových mafií, násilí, agrese a strachu, frustrace z marného očekávání, ze ztráty kontroly nad vlastním životem.
Nevšední dějinný exkurz do dvacátého století Kolumbie i zbytku světa: román Hluk padajících věcí na historii pohlíží „zdola“, tedy očima těch, kteří jí prožili. Narkomafie a drogy, vraždy, únosy, podvody, násilí, to vše ožívá v osudech reálných i smyšlených postav. Juan Gabriel Vásquez ve svém díle vypráví o životě ve strachu o život sám. I proto je román mnohem lákavější než jakákoliv hodina dějepisu.