Petr Luňák ve své nové knize podává devadesátá léta tak trochu jinak – očima podivínů z univerzit, jejichž pohledem vypadají některé události ještě absurdnější nebo grotesknější, než ve skutečnosti byly. Absolventům humanitních fakult (a nejen jim) přijdou mnohé postavičky jistě velmi povědomé.
Dva bývalí spolužáci z Filozofické fakulty si zavzpomínali na svá předlistopadová studentská léta. Napsali o tom jednoduchým stylem, přístupně a čtivě a výsledkem je neambiciózní oddechové čtení. Ale při zobrazení doby věrné a přitom vskutku vtipné.
