Zatímco v prvotině Flashky vzpomínala Eva Zábranová na svého otce, Cesty představují především cesty do vlastní minulosti. Devíti krátkým povídkám je společná nesmlouvavost a skepse, s níž vypravěčka vnímá okolní svět i sama sebe.
Kniha Evy Zábranové, Flashky, patří nesporně k titulům schopným rozdělit čtenářskou veřejnost na několik nesmiřitelných táborů. Na ploše pětadvaceti krátkých, tematicky vyhraněných a víceméně chronologicky řazených kapitol jsou zachyceny osudy autorčiny rodiny od Evina narození až po smrt jejího otce Jana Zábrany, spisovatele a překladatele, kterému je celá kniha dedikována.