V čem spočívá tajemství úspěchu rakouského spisovatele Clemense J. Setze? Líčí šílence takovým způsobem, že se v nich okamžitě poznáte, a láskyplně pitvá svět. V březnu byl za svou tvorbu, „posunující měřítka normality“, oceněn Kleistovou cenou.
CS
Clemens J. Setz
Nakladatelství si zřejmě představovalo celkem klasický knižní rozhovor s mírně výstředním spisovatelem. Spisovatelem se zálibou v alikvotním zpěvu, o němž se ví, že se zajímá o matematiku a vesmír, ve světě počítačových her je jako doma, sbírá bizarní historky a píše twitterovou poezii. Tedy něco mile potrhlého, snad lehce znepokojujícího, ale v mnohokrát vyzkoušeném, osvědčeném formátu. Jenže Clemens J. Setz překvapuje každým svým počinem. Proč by knižní rozhovor s ním měl být výjimkou?
Nejnovější román „zázračného dítěte“ rakouské literatury Clemense J. Setze se dotýká závažných témat stalkingu, pomsty, moci a závislosti. Je plný naprosto neuvěřitelných nápadů a potvrzuje tak pověst autora jako jednoho z nejoriginálnějších spisovatelů současnosti.
Clemens J. Setz píše o zvláštních lidech a zvláštních hnutích mysli. Jeho texty často využívají metodu koláže a vyznačují se psychologickou propracovaností, odvahou k experimentům, fascinujícím jazykem i neobvyklou šíří témat, jichž se autor dotýká.
„Duchařský román bez duchů" – tak označil román Indigo rakouského autora C. J. Setze jeden novinář v narážce na zvláštní, trochu hororovou atmosféru příběhu. Pěkně svým paradoxem vyjádřil, jak složité je knihu onálepkovat a zařadit. Něco ze sci-fi, z hororu, z Kafky, patřičná dávka černého humoru a psychopatologie, nadto autor s chutí mystifikuje. A i když čtenáře vodí za nos, ten si užívá každou stránku...
