José María Arguedas před svou smrtí zalitoval, že nestrávil svůj život v horách s indiánskou ženou a nenaplnil své dny prostými každodenními činnostmi vlastními životu v Andách. Dal přednost limským intelektuálním kruhům, kde mohl psát, učit, studovat, a šířit tak svůj obdiv k andské kultuře. V lítosti nad životem stráveným v Limě vně této společnosti je snadné cítit jeho hluboké zklamání z nepochopení svými současníky.
JA
José María Arguedas
José María Arguedas je nejuznávanější peruánský prozaik. To platí v Peru, jinde je známější Mario Vargas Llosa. Prózy José Maríi Arguedase – romány, povídky, eseje – mají vždy osobní záruku: autor nemusí hlásat, že to vše má zažité a myslí na dané téma „po mnoho let“. Je z těch mála spisovatelů, u nichž platí jednota díla a života, z jeho knih a z jeho osobnosti – dnes už mýtu osobnosti – charismaticky působí opravdovost, něžná senzibilita, prožitek dramatu andské kultury a vesmírné krásy.
