Eva Luka

Vyzerá nevinne, ponúka / jantárové brucho, / sklenená ozdôbka, / dúšok, / vajíčko plné ilúzií. / Pozri, ako mení farby, / čaká, / kým sa jej zvedavo dotknú / tvoje prsty. / Možno aj jazyk, / zradný a tápavý. / Áno, vlož si do úst / ten diamant: pocítiš / jemný pohyb. Odvraciaš tvár? // Požieranie; ešte stále / sa bojíš. //

První sbírka Evy Luky Divosestra (1999) je ověnčená literárními cenami a vyprodána. Druhá sbírka Diabloň byla přeložena do několika jazyků. Už jste o této trnavské rodačce slyšeli? Její myšlenky a poezii přiblíží následující rozhovor.