Svébytná islandská variace na známý příběh o golemovi začíná během druhé světové války a končí v dystopickém Reykjavíku, kde už pro tamní obyvatele není dostatek místa. Ambiciózní trilogie spisovatele Sjóna překračuje hranice žánru, je současně milostným, detektivním i vědeckofantastickým příběhem, ale především oslavou vyprávění jako takového.
V románu Múza z lodi Argó se islandský autor Sjón vrátil do světa starých řeckých bájí, konkrétně k pověsti o Iásónovi a argonautech, kteří na lodi Argó brázdili moře na cestě za zlatým rounem. Věříte-li spolu s autorem, že dávní řečtí bohové nikdy nezemřeli a ještě přijde jejich čas, držíte v ruce tu správnou knihu.
Rozhovor s islandskými spisovatelem Sjónem o jeho magické literatuře, moudrosti starých mýtů i o tom, proč Island musí řešit stejné problémy s klimatem či uprchlickou krizí jako zbytek Evropy.
Islandský autor Sjón ve své tvorbě mísí islandské či staroseverské ságy a mýty se současnějšími tématy, čímž vznikají jedinečné magické texty, jež sám autor přirovnává k surrealismu všedního dne. Kromě spisovatelské dráhy se Sjón věnuje i hudbě a je jedním z blízkých spolupracovníků světově proslulé zpěvačky a islandské ikony Björk.
Islandská novela Měsíční kámen je zvláštně podmanivý text o zakázané lásce mužů, upírských filmech a především o lidské svobodě.
V sobotu 17. dubna roku 1868 ztroskotal u mysu Zlomené udice na poloostrově Reykjanes ohromný obchodní škuner, trojstěžník černý jako uhel se třemi palubami. Na místě třetího stěžně zbyl jen pahýl, na něm si totiž námořníci zachránili život...
Sjón, jehož celé jméno zní Sigurjón B. Sigurðsson a jehož pseudonym v islandštině znamená „vize“, se na Islandu řadí k nejosobitějším umělcům.
Lyrik a romanopisec Sjón (1962), vlastním jménem Sigurjón B. Sigurðsson, si se svým čtenářem hraje.
Prestižní literární cena Severské rady za rok 2005 putuje na Island.
