Thomas šťastnými chvilkami probíhá s pocitem, že to je přece celý on a není třeba se nad tím pozastavovat, zatímco protivenství v něm rezonují a množí se donekonečna. Považuje se tak trochu za Proustova méně šťastného dvojníka, není ale jisté, jestli na to má nárok; podobně se můžeme ptát, jak moc se Proustovým kvalitám přibližuje či vzdaluje autorka.
L’autre qu’on adorait
Catherine Cusset: L’autre qu’on adorait. Gallimard, Paris, 2016, 304 s.
