Maurice mit Huhn

Nepřestává překvapovat, s jakou lhostejností člověk celá tisíciletí tráví svůj tak krátce vyměřený čas, sedí, leží, mluví o bezpředmětných banalitách, bez chuti ukusuje pochutiny, bez žízně upíjí tekutiny, pozoruje věci, které mu nic neříkají, vydává se na cesty, co vedou na místa, kde nemůže nic ztratit, a to s nezlomnou vírou, že je bytostí obdařenou rozumem a přemýšlí nad tím nebo nad něčím jiným, přitom si ale ve skutečnosti nemyslí nic, jen se pomalu šine, věčně činí tytéž špatné závěry,