Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí. Atlantis, Brno, 2006, 344 s.
Nesnesitelná lehkost bytí se dočkala víc než vřelého přijetí, a to jak u kritiků, tak i u čtenářů. První tři týdny po vydání vedla žebříček v prodejnosti, čtvrtý týden se umístila druhá, možná jen z prostého faktu, že je obtížně dostupná, neboť nakladatelství Atlantis stěží pokrývá poptávku čtenářů.
Již v době, kdy román poprvé vyšel (ve francouzském překladu v roce 1984 u Gallimarda, česky v Torontu v roce 1985), vyvolal řadu polemik mezi exulanty (A. Tomský jej označil za „intelektualizovanou pornografii“) i u nás: jednak mezi disentem, jednak dokonce i v oficiálním tisku (známý článek J. Čejky Kýč třetí generace, Tvorba 3/1988). Velmi kriticky se Kunderovi věnoval např. Milan Jungmann v rozsáhlé stati Kunderovské paradoxy (Obsah 1985), velká diskuse k tématu pak následovala ve Svědectví.
