V podcastu věnovaném tématu filozofie pro děti jsme se podívali letem světem i do zahraniční nabídky knižní produkce pro malé filozofy.

Tak například v Polsku není koncept Philosophy for children příliš rozšířený. Nové filozofické knihy polských autorů určené pro děti a jejich rodiče se vydávají jen zřídka. Nabídku v knihkupectvích tvoří především překlady knih zahraničních autorů. Populární je například série francouzských autorů Michela Piquemala nebo Oscara Brenifiera. Z polské produkce stojí za pozornost příručky Filozofuj s dětmi od Łukasze Krzywonia. Ten rodičům a učitelům předkládá nápady a návody, jak vést s dětmi diskuse na filozofická témata. V Polsku vyšly také dobrodružné knihy Anny Machacz a filozofa Rafała Mazura, které probírají čínskou filozofii.

Naproti tomu ve Švédsku je nabídka filozofických titulů pro děti široká. Ve Švédsku totiž dlouhodobě platí, že s dětmi je už od malička potřeba mluvit o nejrůznějších tématech co nejotevřeněji. Jednou z tamních autorek píšících pro děti je Pernilla Stalfelt, jejíž obrázková kniha O smrti smrťoucí vyšla i česky. Tato autorka má na kontě i další podobné knížky, kde dětem vypráví například o čase nebo o lásce.

Ve filozofických knihách pro děti se často objevují témata spjatá s identitou, tolerancí nebo publikaci podporující kritické myšlení. Ilustrovaná kniha Mysli sám s podtitulem Inspirace pro mladé filozofy je určená dětem od 9 let a zabývá se základními filozofickými otázkami. Autor Peter Ekberg v ní představuje slavné filozofy a klade důraz na to, aby čtenář sám přemýšlel. Další svazek od tohoto autora dostal název Mysli ve velkém a Ekberg v něm ukazuje, že i o velkých tématech lze přemýšlet s humorem.

Ve švédských knihkupectvích se ale dají najít i filozofické knihy pro nejmenší čtenáře od 3 let. Často jsou veršované a samozřejmě bohatě ilustrované. Rozumuje se v nich mimo jiné o životě a vesmíru.

Když už jsme zavítali na sever, musíme zmínit i norského autora Josteina Gaardera. Ten dnes už sice píše převážně pro dospělé, ale v 90. letech byl průkopníkem našeho dnešního tématu –⁠ kdo by neznal knihu Sofiin svět.

Podobně i v Nizozemsku se na malé filozofy pamatovalo už dávno. Před téměř dvaceti lety vyšla v Albatrosu knížka Je to skutečně pravda? Čítanka pro toho, kdo si myslí, že neumí myslet. Napsal ji Menno Lievers, do češtiny ji přeložila Olga Krijtová. Nabídka podobně laděných knížek je v Nizozemsku poměrně bohatá, ať už jsou zaměřené na „praktické“ filozofování, nebo chtějí děti seznámit s různými filozofickými směry. Zároveň se tam každý rok v dubnu koná Měsíc filozofie, v jehož rámci pravidelně vychází i nová filozofická knížka pro děti.

I když jde o produkci velmi okrajovou, filozofické knihy pro děti najdeme také v knihkupectvích v Rusku. Filozofii pro děti se snaží věnovat jen pár pracovníků pedagogicko-psychologických fakult, hlavně psycholog a pedagog Michail V. Tělegin. Jeho knihy slouží především jako příručka pro pedagogy. Za zmínku stojí i Michail Andrianov, který je autorem filozofických pohádek Filosofija dlja dětěj v skazkach i rasskazach.

A co třeba Čína? Před třemi lety vydalo nakladatelství Verzone český překlad knížky čínských autorů, kniha se jmenuje Hlemýždím tempem. Magdalena Ryrtinová píše v recenzi, že „učaruje nejen dětem“ a pokračuje: „je to půvabná knížka, v níž hlemýžď nachází smysl bytí ne v rychlosti, ale v přátelství a životní cestě samotné. Nečekaně dobrodružný příběh nevtíravě přibližuje tradiční čínskou filozofii a náboženství.“