Šťastný skřítek a Slavnost obrů jsou dvě laskavá pohádková podobenství z rozsáhlého díla švýcarského klasika tvorby pro děti a mládež Maxe Bolligera (1929–2013), které si proklestily cestu i do české literární džungle. Patří do knihoven předškoláků a díky ilustracím českého výtvarníka Petra Síse (nar. 1949), resp. německé ilustrátorky Nele Palmtagové (nar. 1973) si řeknou o pozornost i starších čtenářů.

Švýcarský učitel a speciální pedagog Max Bolliger začal publikovat v padesátých letech 20. století básně a povídky, než svou pozornost zaměřil na dětské čtenáře. Převyprávěl pro ně řadu biblických příběhů a zejména svými původními pohádkovými příběhy si získal bezpočet dětských srdcí (a literárních ocenění). V jednom rozhovoru uvedl jako maximu své tvůrčí práce: „Nestačí mi, abych já rozuměl dětem, chci, aby děti rozuměly mně.“

Vstřícný byl také vůči spolupráci s výtvarníky a jako mnoho jiných Švýcarů otevřeně solidarizoval i s českými umělci v emigraci. Několik svých knih publikoval v curyšském nakladatelství dětské literatury Bohem Press, jež v roce 1973 založil český emigrant Otokar Blažejovský spolu s malířem a grafikem Štěpánem Zavřelem a které v pozměněné podobě funguje dodnes. V Bolligerových knihách pro děti tak nalezneme mj. ilustrace Štěpána Zavřela, Jindry Čapka i již zmíněného Petra Síse – který výtvarně interpretoval Bolligerova Šťastného skřítka z roku 1983 a byla to jeho první kniha ilustrovaná v emigraci. Náklad českého vydání z roku 2012 je bohužel rozebrán.

Slavnost obrů, vydaná letos nakladatelstvím Albatros v překladu Radka Malého, přináší ovšem stejně působivý vhled do Bolligerova literárního díla. Od prvního vydání příběhu uplynulo skoro půlstoletí, do jeho vnímání vstoupily různé výtvarné interpretace. Poučný příběh o tom, jak se malý obr stal králem, obohatila v roce 2015 Nele Palmtagová  o řadu hravých, humorných nápadů a přes všechnu „obrovitost“ mu vtiskla povzbudivý tón, který dovede zatočit s dětským strachem.

Textem odvyprávěná příběhová linka je velmi úsporná. Velký a malý obr se vypraví na slavnost obrů. Velký obr hravě překonává všechny nesnáze cesty, potok překoná jedním krokem, kopec obřím skokem, pod jabloní stačí natáhnout ruku, aby se nasytil. Pro malého je to všechno mnohem větší výzva, tím spíš, že velký se k němu chová neomaleně, až zlomyslně. Když se mu zachce, vyhodí ho do vzduchu, až se z toho chudáku malému zatočí hlava! Ten si z toho ale nic nedělá a odhodlaně šlape dál. Když oba dorazí na obří louku, slavnost už je v plném proudu. Má být zvolen král – ten, který dokáže spolknout největší sousto. Přijde maličký na to, jak zvítězit?

Zápletka příběhu s motivem cesty za poznáním se opírá o metaforiku jablečného jadérka a přibližuje hodnoty jako odvaha, otevřenost, tolerance a inteligence. Protože je malý obří protagonista hned v úvodu představen jako „obr sotva větší než ty“ a v příběhu je nositelem dobrých vlastností, přináší knížka přirozený vzor, s nímž se děti okamžitě ztotožní.

Tento záměr skvěle podporují také celostránkové výpravné ilustrace s rozverným střapatým klučinou, kterému neschází zdravé sebevědomí. Ničeho se nezalekne, pořád chodí s hlavou vzhůru – vzhlíží vlastně k velkému obrovi, aby se od něho naučil všechno, co potřebuje, zároveň však tento pohled vzhůru jasně manifestuje novou perspektivu, kterou  svými moderními ilustracemi Nele Palmtagová příběhu vtiskla . A manifestuje to již ztvárněním obálky, na které velkého obra znázorňují vlastně jen jeho nohy a malý mu nesahá ani po kolena, ale usmívá se tu na nás odvážný kluk, který se jen tak nedá. Palmtagová tak vlastně podává příběh z jeho perspektivy, zatímco v textu vystupuje konvenční, nezúčastněný vševědoucí vypravěč. Slavnost obrů není nijak jazykově okázalá, její síla spočívá v myšlenkové hloubce příběhu a půvabu ilustrací. Teplé barvy a měkké kontury, vtipné detaily i decentně škaredí obři projasňují příběh, k němuž se budou nejen děti rády vracet.