Bylo nebylo. Tak začínají pohádky, ale jmenuje se tak i sympatické malé pražské nakladatelství, které už přes deset let vydává zejména tvorbu literárně činných výtvarnic, mimo jiné zakladatelky Anny Pleštilové, akademické malířky Kateřiny Černé (nar. 1937), grafičky Zuzany Hustákové Maškové nebo třeba ilustrátorky (a neobjevené básnířky, jak ji s nadsázkou Bylo nebylo představuje světu) Terezy Říčanové. Nemá tím být řečeno, že by dámy přehlížely tvorbu svých mužských autorských protějšků, ta však co do počtu reprezentuje vzácnější případy – nejnověji v nakladatelství vyšla dětská knížka o nezkušeném strašidle Lukáše Csicselyho nazvaná Čmuk, dříve pak Knížka z bláta hudebníka Johna Cagea.

Do parku, do lesa – do přírody!
Mám-li se podržet rétorické figury, která se odráží v názvu nakladatelství, vycházejí pod hlavičkou Bylo nebylo kromě tradičních vázaných knih i „neknihy“. A k takovým lze přiřadit i recenzované kapesní atlasy: deset karet svázaných provázkem a zavěšených na karabině.

Přitom výborný nápad – mobilní formát (rozměr platební karty a asi dvacetinásobná tloušťka), trvanlivé provedení (laminovaný karton) a rozsah nepřetěžující mozkovou kapacitu budoucích znalců přírody – prozatím však v předškolním či mladším školním věku.

Dostupné jsou momentálně „atlasy“ dva: Brouci a Lišejníky. Co entomology a lichenology zítřka zatím ještě nezajímá, ani nikde nezavazí: obálku a tiráž této „lístkové knihy“ totiž nakladatelství sofistikovaně přemístilo na samostatnou papírovou pásku, kterou jsou karty převázané a která tak před výpravou do světa klidně může zůstat doma: Brouky ilustrovala Gabriela Bartošová Pokorná, Lišejníky Pavlína Jana Lörinczová, oběma atlasům neschází dvojí přehlédnutí odbornou autoritou (v prvém případě Petr Pokorný a Antonín Cedzo, v druhém případě Eva Novozámská a Hana Kožíšková).

Profesionální práce je poznat na první pohled. Oboustranné poznávací kartičky představují v každé sadě deset vybraných živočichů – na líci karty realisticky a detailně vyvedeným obrázkem, na rubu pak českým a latinským názvem (jak redundantní a přitom tak půvabná informace, pokud si připustíme, že atlasy jsou primárně pro děti) a dále stručnou heslovitou charakteristikou.

Tak prosím, seznamte se: „Roháč obecný, Lucanus cervus, šampion v těžké váze: největší brouk Evropy.“ Nebo: „Páteříček obecný, Cantharis rustica, raději ho nechytejte, má příliš měkké krovky.“ A z druhého atlasu: „Mapovník zeměpisný, Rhizocarpon geograficum, připomíná obrysy států a kontinentů“ či například „Terčník zední, Xanthoria parietina, roste na stromech podél silnic, protože miluje dusík“.

Nedozvíme se tu nic o tom, že lišejníky jsou symbiózou houby a řasy, ani že brouků je popsáno na 350 tisíc druhů. Tato učební pomůcka je skvostně minimalistická, hravá, a přitom plně funkční. Posloužit může několikerým způsobem: sbalená na cesty bude klíčem k určování živočichů, s nimiž se potkáme na procházce v přírodě, doma s kartami rozloženými na stole se zase dá „poznávačka“ trénovat nanečisto. Užije se při výkladu slova „atlas“, při vysvětlování, co je to „latina“, a skvěle také rozšíří slovní zásobu (vedle „starých známých“ slunéčka a mandelinky tu možná děti poprvé narazí také na nosorožíka kapucínka, potápníka vroubeného či hávnatku psí anebo stužkovce pomoučeného). Věrohodné ilustrace v uvěřitelných tlumených barvách a s okouzlujícími detaily možná nejednou napoví, kam šla jazyková pojmenování pro inspiraci. Tento minimalistický knižní počin si zaslouží nejen naši pozornost, ale i chválu.