Hjakken Učida se řadí mezi přední spisovatele své doby. Jedná se především o vynikajícího stylistu. Je autorem povídek, románů, esejí, básní haiku, literárního deníku a knihy pohádek. Žil v letech 1889 – 1971.

Narodil se v Okajamě jako Eizó Učida. Byl přezdíván Hjakkien. Už v době studií na střední škole začal svoji publikační činnost – psal do časopisů Čúgakusekai a Bunšósekai. Na vyšší střední škole poslal spisovateli Nacume Sósekimu kratičkou povídku s názvem Róbjó (Kočka stařec). Sóseki mu odpověděl, a tak se Učida stal jeho žákem a blízkým pomocníkem. V letech 1910 – 1914 studoval na Tokijské univerzitě německou literaturu. Po absolutoriu Tokio opustil a učil německý jazyk například na vojenské akedemii pro úředníky, námořní akedemii či univerzitě Hosei. Aby se plně mohl věnovat psaní, ve svých 45 letech rezignoval na místo učitele a stal se literátem na volné noze.

K nejvýznamnějším dílům patří:
Meido (vydáno roku 1913) – sbírka osmnácti krátkých povídek zachycujících neklidný, snový svět, dohromady tvořích obraz pekla
Hjakkien zuihicu (1933) – poznámky, čtry, postřehy
Učida Hjakken zenšú – 10 svazků (vydáváno v letech 1971–1973), výbor povídek
Šinšú Učida Hjakken zenšú – 25 svazků vydaváných od roku 1986, povídky

K dalším dílům se řadí například sbírky krátkých povídek Rjodžun njúžóšiki (1925, 1935), Džissecu sóheiki (1950 – 1954) a Tokubecu ahórešša (1951). O Učidovi je známo, že „lpěl až do konce života na předválečném pravopisu a na starších, složitějších formách znaků, takže nové vydání jeho povídek (čitelnější pro mladší generaci a koneckonců i pro překladatele) muselo dlouho čekat, až dědice, ctící Učidův vztah k staršímu způsobu zápisu mateřského jazyka, přebolí spisovatelův odchod z tohoto světa. Teprve v roce 1989, kdy uplynulo sto let od autorova narození, vychází nově sbírka povídek Deska s hudbou Pabla Sarasate (Sarasate no ban) doplněná i kazetou s nahrávkou hereckého přednesu několika povídek, včetně povídky titulní. Další soubory kratších próz následují v nových vydáních v roce 1990 a 1994.“ (doc. Zdenka Švarcová, čas. Nový Orient roč. 51, č.1 z roku 1997)

Důkazem, že se nepochybně jednalo o vynikající osobnost, je i skutečnost, že v roce 1993 Akira Kurosawa natočil svůj poslední film s názvem Madadajo, jehož hlavní postavou je právě spisovatel Učida Hjakken. Je v něm zachycena část života po odchodu z místa učitele a vroucí vztahy bývalých studentů, kteří jej stále pravidelně navštěvují.