Jorgos Theotokas (1900-1966) byl jedním z nejvýraznějších prozaiků a esejistů první poloviny 20. století. Jeho raná díla ve většině případů reagovala na dění kolem tzv. Maloasijské katastrofy (1922). Hrdiny jeho knih (např. v románu Leonis, česky Slzy dospívání, Praha 1979) jsou vesměs mladí lidé potýkající se s historií svého národa, svázaností s tradicemi a zároveň s nutností vyrovnat se s vlastními problémy, nezřídka úzce spojenými se samotným děním v Řecku. Řecký mesianismus je jednotícím prvkem bohaté Theotokasovy tvorby. Kromě psaní románů a esejů autor často cestoval a své zážitky barvitě vylíčil v knihách Cesta na Střední východ a Svatou Horu a Cesty: Persie, Rumunsko, Sovětský svaz a Bulharsko.