Ústav české literatury AV ČR již před čtyřmi lety začal zveřejňovat na svých webových stránkách plné znění výstav o českých literárních osobnostech v projektu Literatura ke stažení. Každá z výstav má podobu série panelů ve formátu PDF a velikosti A3 nebo A2. Poslání celého projektu je vlastně dvojí. Za prvé nabídnout všem zájemcům o literaturu materiál, z něhož se dozví poutavou formou mnoho zajímavých a z hlediska současné literární vědy relevantních informací o životě a tvorbě daného spisovatele, a za druhé poskytnout tyto materiály bezplatně institucím, jako jsou muzea, knihovny a školy, které si tyto výstavy mohou vytisknout a instalovat ve svých prostorách a zároveň je zapojit do své osvětové či pedagogické činnosti.

Řadu význačných spisovatelských osobností, jako jsou Karel Jaromír Erben, Jaroslav Vrchlický, Václav Hájek z Libočan, Jiří Kolář, kteří již vyvěšenou internetovou výstavu mají, letos doplnil Jan Hus. Výstava s názvem Tyto sem kniežky napsal… s podtitulem Putování díla Jana Husa z 15. do 21. století je zaměřena nejen na životní osudy univerzitního mistra, reformátora a kostnického mučedníka, ale především na Husovo literární dílo a jeho recepci v následujících stoletích, která úzce souvisí i s druhým Husovým životem a jeho sepětím s národními dějinami a českou literaturou vůbec.

Jádrem celé výstavy jsou panely věnované vybraným Husovým dílům. Svým rozsahem a rozmanitostí Husova literární činnost jistě překvapí a není divu. Plně totiž odráží všechno to, co Jan Hus za svého života vykonával, a funkce, které zastával. Zahrnuje práce spjaté s působením na univerzitě (přednášky, traktáty, obrany, polemiky, kvestie, sentence, kvodlibetní disputace a projevy), s činností kazatelskou (latinská i česká kázání a postily), práce teologické a polemické spisy, didaktické či katechetické příručky a v neposlední řadě také množství korespondence v latině a češtině.

Mezi latinskými spisy má dominantní postavení spis De ecclesia (O církvi), v němž Hus ve 23 kapitolách koncipoval body svého programu a svůj vztah k církvi. Hus totiž církev neviděl jen jako instituci, nýbrž jako společenství předurčených k spasení, jehož hlavou není papež, ale sám Kristus. Právě dílo O církvi, společně s jeho apologetickými spisy proti Stanislavu ze Znojma a proti Štěpánu Pálečovi, sehrálo významnou roli při Husově procesu před kostnickým koncilem a na základě z něj vybraných článků byl odsouzen coby kacíř.

Zatímco latinská tvorba se obracela k odbornému a vzdělanému publiku, díla psaná česky byla jistě směřována především laickému obecenstvu, latiny neznalému. Vznikla ve velmi krátkém čase mezi lety 1411 až 1413, v době Husova venkovského exilu po vyhlášení papežského interdiktu. Díla se šířila opisy mezi Husovými příznivci a předčítala se, jak bylo ve středověké společnosti obvyklé. Z českých spisů svou vysokou úrovní doslova vyčnívá Postila, soubor literárních kázání, katechetické příručky Výklad víry, desatera a páteře, traktát Knížky o svatokupectví a spis věnovaný ženám, pro nějž se později vžil název Dcerka.

Už samotný výběr děl, na něž výstava klade důraz, akcentuje především díla známá ze středoškolských učebnic české literatury, popřípadě ta díla, která nějakým způsobem figurují v obecném povědomí. Kromě stručné anotace, zařazující literární památky do kontextu dobového a zároveň do kontextu Husovy literární činnosti, je na panelech ponechán i dostatečný prostor pro citaci z Husova díla. Koneckonců je dobré, když si člověk může přečíst nejen to, co se o Husovi píše, ale i to, jak psal on sám, co považoval za problémy své doby a jak naléhavě se snažil působit na své současníky.

To může divákovi nabídnout zcela nový a v mnoha ohledech zajímavý pohled. Někdy až v přímém kontrastu k tomu, co jsme se dosud o Husovi ve školách učili. Rázem tu před námi nestojí Hus filmový, divadelní, románový, ale Jan Hus osobně jako kazatel a ostrý kritik soudobé společnosti a církve.

Neméně důležitá je také historie vydávání Husova díla a dosavadní marné pokusy vydat ho v úplnosti a v kritické edici. Od roku 2004 jej nevydává nakladatelství Academia v edici Magistri Ioannis Husi Opera omnia (která vycházela v letech 1959–1995), nýbrž belgické nakladatelství Brepols jako součást široce pojaté ediční řady Corpus Christianorum. Možná právě proto zůstává pro badatele stále nepostradatelné norimberské vydání latinských spisů z roku 1558 (či jeho reedice z roku 1715), protože žádná jiná edice některých textů není k dispozici.

Závěrečný panel bychom mohli nazvat pozvánkou k dalšímu hledání informací o životě a díle Jana Husa. Nedávné 600. výročí Husova upálení přineslo řadu knižních novinek a výstav. Výstava se tedy snaží zájemce nasměrovat, ukázat možné další cesty četby odborné nebo populárně naučné literatury. Stranou nelze ponechat také rozvoj moderních technologií. Ten dnes umožňuje, že vzácný rukopis či starý tisk, různé edice Husových děl či antologii literatury doby husitské si může každý prohlédnout a číst ve svém tabletu či chytrém telefonu.