Mathias Voigt, ředitel německé PR agentury Literaturtest – zajišťující propagaci české literatury v německy mluvících zemích v rámci českého hostování na Frankfurtském knižním veletrhu a Roku české kultury – prozrazuje obrysy připravované kampaně.
Martina Kutková
Překladatelka ze španělštiny a portugalštiny. V současnosti působí na FF UK a FF MUNI a spolupracuje s Radio Prague International. Věnuje se také knižní redakci. Od roku 2024 je členkou hlavního výboru Obce překladatelů. Na iLiteratura.cz má na starosti španělskou a hispanoamerickou literaturu.
S překladatelem z ruštiny a francouzštiny Janem Machoninem o pozapomenutém ruském klasikovi, současném stavu ruské literatury v Rusku i za jeho hranicemi a objevování překladatelského řemesla.
Pavel Novotný rád balancuje na hranici přeložitelnosti. Při překladu je pro něj zásadní vést s textem dialog a zároveň čtenářům prokázat službu. Proto si texty pečlivě a dlouho vybírá. Nebo si vybírají ony jeho?
Petra Zikmundová je dvorní překladatelkou Virginie Despentes – na jaře jí vyjde již šestý knižní překlad francouzské autorky. Za převod třetího dílu trilogie Život Vernona Subutexe získala s přihlédnutím k prvním dvěma dílům série Tvůrčí prémii Obce překladatelů.
Prémii Tomáše Hrácha získal na udílení Ceny Josefa Jungmanna za rok 2024 Václav Křenek, a to za překladatelský debut – převod románu norského spisovatele Olivera Lovrenského Když nám bylo míň. V rozhovoru vysvětluje nejen proces překladu, ale i to, čím si ho kniha získala, jak si na ní zkazil mluvenou norštinu nebo co z norské literatury v češtině stále chybí.
S Pavlínou Krámskou o labyrintu tchajwanské literatury, a především o rébusu s názvem Letní deště, který ani po vydání nepřestává být pro překladatelku oříškem.
Viktorie Hanišová není jen spisovatelka, ale také učitelka na plný úvazek a překladatelka z němčiny a angličtiny. Za převod románu Džinové německé autorky Fatmy Aydemir letos získala Mimořádnou tvůrčí prémii Obce překladatelů.
Marně obepisoval David Bernstein nakladatele, aby vydali bulharský román Vremeubežište. Pak kniha získala Bookerovu cenu a vše bylo jinak. Dokáže teď jeho česká verze, Časokryt, vzbudit zájem o bulharskou literaturu?
Odysseus Kan je pověřen založením útulku pro opuštěné psy, kterými se hemží caracaské ulice. Jejich majitelé totiž tváří v tvář Madurově režimu opustili zemi a své „nejlepší přátele“ nechali napospas osudu. Sympatie je román plný metafor, odkazů na kinematografii, je o boji za přežití, o bolesti, ale také o naději.
S letošním držitelem Jungmannovy ceny o tom, jak se dostal k překládání a proč mu trvalo téměř dvacet let, než se odhodlal román Barva léta kubánského spisovatele Reinalda Arenase přeložit.
S propagátorem čtenářství o tom, jak se neztratit v knihkupectví, jak si vybírat knihy, jak nepropadnout chmurám, že nepřečteme vše, co chceme, ale i o tom, co se naučil, když předčítal slepému Borgesovi, a jak vypadá cenzura v dnešním demokratickém světě.
Zlozvyk je něžná zpověď dívky narozené v mužském těle, ale také surová kronika Madridu osmdesátých let, kdy trans ženy doslova riskovaly život, aby se cítily živé.
V povídce na téma Změna, kterou napsala pro mezinárodní projekt CELA, zavádí baskická spisovatelka Aixa de la Cruz čtenáře do blíže neurčeného venkovského prostředí. Čas v něm plyne zvláštním způsobem (spíše jako by neplynul vůbec) a důležitější než interakce se světem „venku“ je zde vztah člověka a přírody, pozoruhodný svět rostlin a zvířat.
Aixa de la Cruz ve Španělsku prorazila s románem Cambiar de idea (Změna plánu), osobním příběhem, plným násilí a přešlapů. Nebála se mluvit ani o ženském násilí v mezinárodním měřítku, když upozornila na zločiny amerických vojákyň v Abú Ghrajb. V rozhovoru vysvětluje, jak jí psaní románů pomáhá vyrovnat se s těžkými tématy, a dokonce si tvůrčí proces ještě užít.
Musí být fikce vždy nutně opakem reality? Co vytváří dobrou literaturu? A co s námi literatura musí udělat, abychom si uvědomili, jestli se v nás něco skrývá? V rozhovoru se španělským spisovatelem Alejandrem Morellónem se dostáváme do zvláštních prostorů mimo realitu, které má autor opravdu rád a které si nesmírně užívá.
Kniha povídek El estado natural de las cosas (Přirozený stav věcí) vyšla v roce 2016 a o rok později získala Hispanoamerickou cenu Gabriela Garcíi Márqueze za povídku. Díky tomu se dočkala šesti vydání a na příští rok se plánuje další. Sbírku tvoří sedm povídek, které otáčejí vzhůru nohama zdravý rozum, přírodní zákony i konvenční dobrý vkus. Óda na hurikán, první povídka v řadě, je toho skvělým příkladem.
